Z bývalého generála bosenských Srbů, který je už dlouhé roky na útěku před zatykačem mezinárodního soudu v Haagu (ICTY), se vyklubal sběratel pozoruhodných zvukových záznamů. Zdá se, že Ratko Mladić si přes deset let tajně nahrával a poté ukryl své rozhovory s nejrůznějšími vysoce postavenými politiky.
Jak čerstvě informovala srbská média, při prohlídce bytu Mladičovy ženy v Bělehradě zajistila policie také rozsáhlý zvukový materiál. Jeho délka se odhaduje na 133 hodin a sestává z 93 audiokazet, deseti videokazet, dvou CD a osmi DVD.
Nedávno vzbudily značnou pozornost generálovy deníky, které úřady nalezly při stejné razii. Jde o celkem 18 sešitů obsahujících 3500 stran zápisků. Poznámky psané v Mladičově případě spíše nezvykle v cyrilici začínají 29. června 1991 a končí 28. listopadu 1996.
Nalezené deníky generála bosenských Srbů obsahují četné zajímavé informace a přitěžují některým obžalovaným u soudu v Haagu.
ČTĚTE TAKÉ: Z deníků generála Mladiče: Kam s Muslimy?
Mladičova rodina chce prohlásit generála za mrtvého
Srbský obrat: parlament odsoudil masakr ve Srebrenici
Nalezené zvukové záznamy obsahují velké množství přímých i telefonických rozhovorů, které Mladić vedl od roku 1991. Patří k nim i konverzace s bývalým srbským prezidentem Slobodanem Miloševičem (nalezli ho v březnu 2006 mrtvého v jeho cele v nizozemském Haagu) a exšéfem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, který se v současné době zodpovídá z obvinění genocidy a dalších válečných zločinů před haagským tribunálem OSN.
Jak uvedlo grémium v Bělehradě, které má na starosti spolupráci se soudem ICTY, nahrávky můžou být využity jako důkazní materiál v několika soudních procesech. Už od května je má na stole vrchní žalobce ICTY Serge Brammertz.
Karadžić, který od začátku svého procesu vsadil na zdržovací taktiku, požádal o další tři týdny času, aby se mohl s Mladičovými nahrávkami seznámit.
Z jejich obsahu zatím na veřejnost neproniklo téměř nic. Experti ale vycházejí z toho, že zvukové záznamy pomohly srbskému generálovi při psaní už zmíněných deníků. Ty mohly vzniknout až zpětně.
Není ani známo, zda je na nahrávkách něco o masakru údajně až osmi tisíc Muslimů v bosenské Srebrenici v července roku 1995. V deníku o tomto období chybí záznamy.
Není jasné, proč si generál bral zřejmě vždy diktafon na rozhovory, které vedl se srbskými a bosenskosrbskými vrcholnými zástupci. K téže praxi vyzýval i své spolupracovníky. Každopádně to nesvědčí o velké důvěře vůči vlastním lidem.
Foto: www.profimedia.cz
