Tělo posledního ze tří montérů, kteří zahynuli ve čtvrtek při neštěstí na stavbě tepelné elektrárny v západoněmeckém Grevenbroichu, bylo vpodvečer vyproštěno z částečně zřícené konstrukce obří kotelny. Nosník ve výšce 78 metrů nad zemí, na kterém tělo leželo, totiž hrozil spolu s dalšími díly zřícením; záchranáři proto nejprve museli zajistit svou vlastní bezpečnost.
"Vyproštění těla bylo velmi obtížné, protože nejdřív musely být odstraněny všechny trosky, které hrozily pádem," řekl policejní mluvčí.
Podle agentury DPA patřilo tělo dvaatřicetiletému muži. Tento věk by ukazoval na jednoho ze dvou slovenských montérů. Podle již dříve zveřejněných informací měl mrtvý Čech 25 let a Slováci 32 a 35 let.
Všechny tři oběti a pět zraněných jsou zaměstnanci české firmy, která montáž těžké konstrukce realizovala v subdodávce pro Alstom Power a Hitachi Power, informoval dnes na svých internetových stránkách deník Berliner Morgenpost.
Německé orgány v pátek snížily původně oznámený počet pěti obětí. Změnu zdůvodnily tím, že v hektické situaci, jež zprvu obvykle podobná neštěstí provází, byli mezi oběti započítáni i dva montéři, kteří na konstrukci podle původních plánů být měli, ale nakonec nebyli. "Bylo to nedorozumění v komunikaci," uvedl policejní mluvčí.
Příčiny neštěstí, při kterém se zřítila část konstrukce kotelny a lešení na stavbě nejmodernější tepelné elektrárny Německa, zůstávají nejasné. Ve čtvrtek odpoledne, když měl speciální jeřáb nasadit na konstrukci kotelny další mnohatunový nosník, se zřítily čtyři dříve nasazené nosníky o váze 450 tun a strhly s sebou lešení a závěsy, ze kterých montéři konstrukci spojovali. Dva ze zraněných byli v době neštěstí na zemi, kde je zasáhly menší části padajícího lešení.
Odborníci se nyní pokoušejí zjistit, zda neštěstí způsobila technická chyba nebo lidské selhání. Státní zastupitelství v Mönchengladbachu uvedlo, že vyšetřování zatím nesměřuje proti konkrétním osobám.
Nikdo ze svědků neviděl, jak k neštěstí došlo; vzhůru se každý z nich podíval až poté, co se ozval rachot.
Výše škod také dosud není zřejmá, podle investora, elektrárenské společnosti RWE však určitě bude v milionech eur (desítkách milionů korun). Jde o elektrárnu zcela nového typu, její výstavba měla stát 2,2 miliardy eur (asi 58 miliard korun) a do provozu mělo zařízení jít v roce 2010. Uvedení elektrárny do provozu se ale určitě zpozdí, řekl člen představenstva RWE Johannes Lambertz.
Budovaná hnědouhelná elektrárna Grevenbroich u Neussu patří k největším a nejmodernějších v Evropě. Prostor elektrárny zabírá pozemky velké asi jako 50 fotbalových hřišť, na staveništi pracuje denně asi 1000 lidí. Elektrárna má být pýchou německé energetiky: hnědé uhlí bude spalováno zcela novým způsobem, který téměř nevypouští škodliviny a skleníkové plyny. Zahájení stavby se zúčastnila kancléřka Angela Merkelová. Čtvrteční tragickou nehodou už bude elektrárna navždy poznamenána, konstatovala německá média.
Foto: ČTK/AP
