Za současný stav Křesťanskosociální unie (CSU), která v nedělních bavorských volbách výrazně oslabila, je podle voličů zodpovědný hlavně její šéf a německý ministr vnitra Horst Seehofer. Je o tom přesvědčeno 66 procent dotázaných v průzkumu, který zveřejnila veřejnoprávní televize ARD. Za další zodpovědné Bavoři považují svého premiéra Markuse Södera (36 procent) a spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou (33 procent).
CSU, která desítky let dominuje bavorské politice, v zemských volbách podle odhadů získala jen 35,3 procenta hlasů, což je pro ni nejhorší výsledek za téměř sedmdesát let. Už dopředu se hovořilo o tom, že takový propad může Seehofera připravit o křeslo šéfa strany. CSU se sice chce personáliemi zabývat až v příštích dnech, lidé v Bavorsku ale odpovědnost za propad unie vidí právě u devětašedesátiletého politika.
Ten zřejmě své straně příliš nepomohl tím, že se jasně stavěl proti azylové politice kancléřky Merkelové. Průzkum ukázal, že to ocenilo jen 40 procent bavorských voličů, 57 procent bylo opačného názoru. Ani ve vlastní straně přitom Seehofer v tomto ohledu neměl jasnou podporu. Za dobrý jeho postoj ocenilo 56 procent voličů CSU, 41 procent to ale vidělo opačně. Navíc Seehoferovy názory na migraci vadily 90 procentům podporovatelům Zelených, k nimž z CSU přešla řada voličů.
Migrace nebyla klíčovým tématem
K úspěchu CSU mohl ale podle Bavorů více přispět i šéf zemské vlády Söder. Spokojenost s kabinetem dalo najevo 48 procent dotázaných, 50 procent bylo nespokojeno. Při volbách před pěti lety byla tehdejší Seehoferova vláda výrazně populárnější. Také s prací Seehofera v premiérské funkci bylo v roce 2013 podle průzkumu druhé veřejnoprávní televize ZDF spokojeno výrazně více obyvatel Bavorska (75 procent), než nyní s prací Södera (52 procent). Současného ministerského předsedu navíc podle ARD větší část voličů nepovažuje za sympatického, věrohodného a upřímného.
Hlavní roli pro bavorské voliče podle ARD hrála témata školské politiky (52 procent), dostupného bydlení (51 procent) a životního prostředí (49 procent). Migrační politika byla možná trochu překvapivě nejdůležitější jen pro 33 procent dotázaných. Tyto priority ale značně zpochybňuje průzkum pro ZDF, podle něhož největší roli hrála právě migrace (33 procent), následovaná bytovou politikou (24 procent), školstvím (13 procent) a životním prostředím (12 procent). Důvodem výrazného rozdílu v průzkumech může zřejmě být jejich odlišná metodika.
