Příští měsíc čeká Benátky slavný Karneval, ale obyvatelé města na laguně mají i jiné starosti, než jaký převlek letos zvolit. Projekt Mojžíš má vytvořit obří ocelové brány, které budou kontrolovat příliv Jadranu do Benátek. Benátčané se ale neshodnou, jestli jde jen o korupční plýtvání penězi, nebo jestli je tento plán skutečně někdy ochrání.
Architektonický klenot La Serenissima - Nejjasnější - se pomalu noří do vln.
Stoupající mořskou hladinu a klesající půdu má na svědomí italské zemědělství a průmysl, který čerpá podzemní vodu. Benátky nyní klesají rychlostí 23 centimetrů za století. Renesanční paláce, starobylé kostely a kamenné mosty jsou nyní padesátkrát ročně ohrožovány záplavami.
Minulý měsíc byly nejhorší záplavy za posledních 22 let a voda laguny stoupla o víc než 152 centimetrů. Turisté museli zůstat zabarikádovaní v hotelech a majitelé obchodů postavili hráze z pytlů s pískem.
Záplavy také znovu roznítily kontroverzi kolem olbřímího projektu na záchranu umění a architektury Benátek. Plán známý jako Projekt Mojžíš počítá s výstavbou 78 ocelových bran přes tři úžiny, kterými voda z Jadranu proudí do benátské laguny.
Otočné panely 28 metrů široké a skoro 20 metrů vysoké budou upevněny na betonové základně na dně moře. Pokud budou Benátčané očekávat mimořádně vysoký příliv, napumpují do dutých panelů vzduch. Ty se pak zvednou na svých pantech a vytvoří bariéru proti vlnám. Projekt Mojžíš (MOSES) je jednak odkaz na to, jak biblický hrdina rozdělil vody Rudého moře, jednak praktická zkratka názvu projektu, italsky Modulo Sperimentale Elettromeccanico.
Zahájil ho v roce v roce 2003 premiér Berlusconi a měl by být funkční v roce 2014. Zdržují ho ale politické boje, otázky ohledně dopadu na životní prostředí a rozpaky z cenovky, která na Mojžíšovi visí. Vybudování systému má totiž stát v přepočtu skoro sto miliard korun a jeho údržba bude každý rok stát dalších 231 milionů.
Konsorcium pověřené výstavbou bariéry tvrdí, že zajistí Benátkám budoucnost bez ohledu na to, jak bude voda dál stoupat. „Mojžíš vyřeší hrozbu, která nad Benátkami visí už více než tisíc let - hrozbu záplav," říká jeho mluvčí Elena Zambardiová zpravodaji amerického deníku Christian Science Monitor. „Ochrání Benátky od přílivu až tři metry vysokého. Kdyby fungoval v prosinci, město by nebylo zaplavené vodou."
Inženýři také pracují na asi 44 kilometrů dlouhé bariéře ze zeminy ve tvaru půlměsíce, který bude chránit benátskou zátoku.
„Po letech výzkumu věříme, že tohle je ta nejlepší možnost," říká lady Frances Clarková, prezidentka britského fondu Venice in Peril, který byl založen po nejhorších záplavách v roce 1966, kdy dvoumetrový příliv zdevastoval památky a umělecké předměty. Ale mnoho Benátčanů se ještě nechystá vyhodit své holínky.
„Nemyslím, že to bude fungovat - není možné zkrotit moře. A je to opravdu příliš drahé," říká Maria, vedoucí kavárny poblíž slavného mostu Rialto.
Ochránci přírody se obávají, že bariéra přetvoří lagunu, jednu z evropských nejvýznačnějších mokřin, ve velký ztichlý rybník a zničí místa, kde kladou vejce ptáci.
Benátská městská rada, kterou vede levicový starosta Massimo Cacciari, odsuzuje projekt jako výsledek korupční politiky a poukazuje na to, že byl konsorciu zadán bez výběrového řízení.
„Je to způsob, jak nalít hodně peněz do firem, které podporují vládu," řekl jeden z představitelů města. „Jsou tu lepší alternativy, ale nikdo je nezvažoval. Pochybuji, jestli to vůbec bude fungovat."
Laguna kolem Benátek dlouhá století zaručovala bezpečnost města před invazí. Když přišlo varování před útokem, Benátčané vytáhli bóje, které označují splavné kanály a nepřátelé tak uvízli v labyrintu mělčin, bažin a zrádných písčin.
Ale i vzhledem ke globálnímu oteplování teď voda město nechrání, ale ohrožuje.
Úspěch projektu bude bedlivě sledován experty na ochranu pobřeží v Rusku, Nizozemí i Británii, tvrdí Elena Zabardiová. „Vědecká komunita se ráda poučí z našich zkušeností. Tohle není důležité jen pro Benátky, ale pro celou Itálii i svět."
Foto: AP, Reuters
