Země Evropské unie spolu se Švýcarskem a Norskem zaznamenaly loni 706 913 žádostí o azyl, uvedl Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Proti roku 2016 je to pokles o 43 procent. Už druhý rok za sebou od roku 2015, kdy vrcholila migrační krize, tedy počty žádostí klesají. O azyl nadále nejčastěji usilují občané Sýrie, loni podali přes 98 tisíc žádostí.
Loňský údaj je vyšší než počty žádostí z předkrizového roku 2014, podle EASO to znamená, že s azyly související příchody do EU a dvou dalších zemí zůstávají "nemalé". Okolo 55 tisíc žádostí, tedy přibližně osm procent z celkového počtu, bylo podaných ve stejné zemi už poněkolikáté.
Nejčastěji o azyl v unii usilují občané Sýrie, přes pokles počtu jich bylo stále dvojnásobek proti ostatním. Iráčanů, Afghánců a občanů Nigérie loni o azyl žádalo přibližně po 40 tisíc. Tyto čtyři země původu představují třetinu všech podaných žádostí, v první desítce byly ještě Pákistán, Bangladéš, Eritrea, Albánie, Guinea a Írán. Z nich pouze Bangladéšanů a občanů Guineje loni ve srovnání s rokem 2016 přibylo.
Země EU spolu se Švýcarskem a Norskem loni v první instanci vydaly 981 615 rozhodnutí, tedy o 13 procent méně než o rok dříve. Přes pokles je to druhý nejvyšší počet rozhodnutí od roku 2008. Okolo 40 procent rozhodnutí bylo kladných, což je o 17 procent méně než v roce 2016. Podle EASO je to dáno poklesem žádostí ze zemí, jejichž občané mají na azyl nárok, jako je Sýrie nebo Eritrea v kombinaci s vyšším počtem záporných rozhodnutí v případech Afghánců, Pákistánců či občanů Nigérie.
Na konci roku 2017 v celé EU a dvou dalších zemích čekalo na vyřízení 462 532 žádostí. O rok dříve to byl přibližně počet o polovinu vyšší.
