Evropská komise odpoví dvěma europoslancům, kteří ji v dopise vyzvali, aby prošetřila okolnosti vytvoření české vlády. Mluvčí eurokomisařky Vivian Redingové se nicméně k celé věci vyjádřila skepticky s tím, že "není na komisi, aby zasahovala do každé vládní krize v členských státech".
Zástupce předsedy Evropského parlamentu Othmar Karas a předseda zahraničního výboru EP Elmar Brok poslali komisi dopis, ve kterém popisují důvody svého znepokojení a žádají ji, aby se celou věcí zabývala, řekl dnes mluvčí Evropské lidové strany (EPP) Daniel Köster. Středopravá EPP je největším poslaneckým klubem v EP a Karas i Brok jsou jejími členy.
Podle Köstera poslali europoslanci dopis eurokomisařce pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingové. Její mluvčí Mina Andreevová dnes ČTK řekla, že Redingová oběma europoslancům na dopis odpoví zhruba do dvou týdnů.
Uvedla, že nemůže předvídat obsah odpovědi, ale k celé věci se vyjádřila poměrně skepticky. "Vytváření národní vlády je především odpovědností národních institucí a zvláště národního parlamentu," uvedla mluvčí. "Není na komisi, aby zasahovala do každé vládní krize v členských státech," dodala.
K celé věci se vyjádřil i šéf sociálních demokratů v Evropském parlamentu, rakouský europoslanec Hannes Swoboda. Rakouskému listu Die Presse řekl, že neví, "které základní hodnoty jsou v ČR údajně porušovány". Připustil, že prezident Miloš Zeman se na Hradě chová "svérázně".
Swoboda dnes ČTK řekl, že Karasova a Brokova iniciativa je podivná a zbytečná. Jde především o publicitu, prohlásil s tím, že vývoj v ČR neporušuje evropské právo. "Všichni mají zájem na vytvoření vlády s parlamentní většinou, řekl.
Nejlepší by byly předčasné volby, a ne měsíce se vlekoucí krize, ale to je můj osobní názor, ne žádné evropské vměšování," dodal.
Myslí si současně, že Karasova a Brokova iniciativa souvisí se snahou odvést pozornost od problémů, které má s Evropskou komisí maďarský premiér Viktor Orbán.
Podle mluvčí Redingové je případ Maďarska odlišný. V tomto případě komise jednala na základě existujících unijních zákonů. Šlo o maďarské ústavní dodatky, které se týkaly vlády práva - nezávislosti justice, nezávislosti centrální banky a dalších záležitostí. Jasně to zahrnovalo unijní zákony, uvedla. Nikdy nekomentujeme obecně vytváření vlád, dodala.
