Zpochybňování mezinárodního řádu, evropská bezpečnostní politika nebo konflikty na Ukrajině a Blízkém východě budou hlavními tématy 54. bezpečnostní konference v Mnichově, která začne v pátek. Tradiční akce, která je i dobrou příležitostí k řadě doprovodných bilaterálních schůzek, se zúčastní na dvě desítky hlav států a šéfů vlád. Českou republiku budou v bavorské metropoli reprezentovat ministr zahraničí Martin Stropnický a ministryně obrany Karla Šlechtová.
"Zažíváme rozpad nebo zpochybňování stávajícího mezinárodního pořádku," je přesvědčen šéf mnichovské konference Wolfgang Ischinger. "Nepamatuji si na žádnou fázi od rozpadu Sovětského svazu, která by byla potenciálně nebezpečnější než ta dnešní," říká. Zatímco Spojené státy se i kvůli prezidentovi Donaldu Trumpovi v řadě ohledů z mezinárodní scény stahují, Rusko a Čína se podle něj nezdají být připraveny ho respektovat, ať už jde třeba o Krym, nebo Jihočínské moře. Evropská unie zase řeší především své problémy.
O co složitější je mezinárodní situace, o to důležitější je podle Ischingera možnost, aby se spolu politici a diplomaté o změnách mezinárodního řádu, rostoucích výdajích na zbrojení nebo nebezpečí terorismu bavili. Na mnichovské konferenci budou v popředí zájmu také témata informačních válek, klimatické bezpečnosti nebo umělé inteligence. Velká pozornost se bude věnovat i konkrétním problematickým oblastem, ať už to je Sýrie, Jemen, Libye, nebo Ukrajina.
"Jsem osobně velmi rád, když se v každém roce podaří v tom či onom konfliktu využít mnichovské konference, aby se hledaly nové podněty (pro jejich řešení)," podotýká Ischinger. Letos se o to pokusí představitelé Ukrajiny, Ruska, Německa a Francie, kteří se budou zabývat situací na východní Ukrajině. Předmětem diplomatických jednání by se měly stát také napjaté vztahy Kataru a dalších blízkovýchodních zemí.
Několik jednání na okraj konference chystá i dvojice českých ministrů. Do Mnichova měl původně jet také premiér Andrej Babiš, ale kvůli nachlazení svou účast zrušil. Na rozdíl od Babiše v bavorské metropoli nemají chybět například izraelský premiér Benjamin Netanjahu, americký ministr obrany James Mattis, šéfka britské vlády Theresa Mayová, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo ukrajinský prezident Petro Porošenko.
Tradičně budou přítomni i vrcholní představitelé německé vlády, i když - jak připomíná Ischinger - to bude poprvé za 54 let, kdy půjde o ministry pouze dosluhující vlády. Německo totiž od zářijových parlamentních voleb stále ještě nemá nový kabinet. Vedle členů vlád do třetího nejlidnatějšího města Německa dorazí také stovky dalších politiků a diplomatů, včetně zhruba desítky amerických senátorů.
Jeden z nich - John McCain - obdrží cenu Ewalda von Kleista za svůj přínos míru a překonávání konfliktů. Ocenění pojmenované po protinacistickém odbojáři a zakladateli mnichovské bezpečnostní konference mu předá bývalý americký viceprezident Joe Biden. Ischinger to vnímá jako hezké gesto ukazující, že se i rozdělení americké politiky dá překonat. McCain je totiž republikán a Biden demokrat.
Mnichovskou bezpečnostní konferenci letos poprvé v její dlouholeté historii zahájí dvojice žen. Úvodní projevy přednesou německá a francouzská ministryně obrany - Ursula von der Leyenová a Florence Parlyová.
