Island volí v předčasných parlamentních volbách, které byly vyhlášeny po lednovém pádu konzervativní vlády Strany nezávislosti (SF) v důsledku hospodářské krize.
Favoritem hlasování je koalice Sociálnědemokratické aliance (SDA) premiérky Jóhanny Sirgurdardóttirové a Levicově-zeleného hnutí (VG), která tvoří stávající prozatímní kabinet.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, provedeného deníkem Fréttabladid mezi pondělkem a středou tento týden, by sociální demokraté mohli získat téměř 32 procent hlasů a zelení více než 24 procent. Současná koalice má tak v 63členném nejstarším zákonodárném sboru v Evropě, jednokomorovém Althingu (vznikl v roce 930), naději na obsazení většinových 37 křesel.
ČTĚTE TAKÉ: Islanďané chtějí euro, ale ne vstup do EUStranu nezávislosti, svrženou v zimě masovými pouličními protesty, v průzkumu podpořilo necelých 22 procent dotázaných, čímž SF hluboko zaostává za svým nejhorším volebním výsledkem z roku 1987, kdy si připsala 27 procent.
Strana nezávislosti doplatila na světovou finanční krizi, mezi jejíž největší oběti patří právě de facto zbankrotovaný Island, který ještě v roce 2007 stál v čele žebříčku OSN jako "nejlepší země pro život".
Nezaměstnanost, jež na ostrově s 320 tisíci obyvateli byla do zhroucení islandského bankovního sektoru loni na podzim neznámým pojmem, podle předpokladů letos dosáhne deseti procent.
Islandská koruna ztratila vůči euru během loňského roku bezmála tři čtvrtiny hodnoty.
"Vše naznačuje, že volby skončí pro SF katastrofou. Jejich kampaň nebyla příliš účinná, nejsou moc přesvědčiví. A Bjarni Benediktsson se zatím moc neprosadil," prohlásil politolog Gunnar Helgi Kristinsson s poukazem na nového, devětatřicetiletého vůdce Strany nezávislosti. Zatímco Benediktssona by si přála vidět v čele země jen čtvrtina Islanďanů, setrvání nové premiérky Sirgurdardóttirové ve funkci podporuje více než polovina oprávněných voličů.
Hlavní téma: evropská otázka
Šestašedesátiletá Sirgurdardóttirová, která je první ženou na postu ministerského předsedy Islandu a také první otevřeně lesbickou premiérkou na světě, vidí záchranu země ve vstupu do Evropské unie, což by se podle analytiků mohlo stát do roku 2011, a v přijetí eura, jímž by se podle Sirgurdardóttirové mělo na Islandu platit do čtyř let.
Evropská otázka byla hlavním tématem islandské předvolební kampaně, přičemž však všechny velké strany s výjimkou sociálních demokratů jsou euroskeptické. Platí to i pro Levicově-zelené hnutí (VG), s nímž by Sigurdardóttirová ráda pokračovala v koaliční spolupráci i po volbách.
Strany a také velká část Islanďanů se obávají, že by se vstupem do EU země ztratila kontrolu nad svými přírodními zdroji, především pak nad rybolovem, který v roce 2008 představoval 36,6 procenta celkového exportu země. Nutnost otevření svých vod ostatním státům a stanovení rybolovných limitů již dříve Island od vstupu do EU odradily.
ČTĚTE TAKÉ: Finanční krize položila první vládu světa - Island
Island chce do EU. Tresky a sledi ale stojí v cestě
Ostrov, jenž získal nezávislost na Dánsku teprve v roce 1944, si také pečlivě střeží svou identitu. Mnohem příznivější pohled je mezi Islanďany na přijetí společné evropské měny s cílem posílení finanční stability, pokud možno bez připojení se k EU, s čímž však Brusel nesouhlasí.
Foto: ČTK/AP, Reuters
