Zemanův postoj k migraci Němci nechápou, míní expert

Postoj českého prezidenta Miloše Zemana k migraci nenaráží v Německu na žádné porozumění, je přesvědčen odborník na česko-německé vztahy Kai-Olaf Lang z Nadace pro vědu a politiku (SWP). To, že se s ním přesto během své návštěvy Česka sejde kancléřka Angela Merkelová, považuje za důležitý signál připravenosti k dialogu i v momentě, kdy na řešení migrační krize oba zastávají velmi odlišné názory.

Zatímco Merkelová, jejíž vláda je k uprchlíkům velmi vstřícná a loni jich přijala na 1,1 milionu, požaduje, aby si země Evropské unie část běženců přerozdělily podle kvót, Zeman je proti tomu, aby Česko přijímalo jakékoliv uprchlíky. Proti kvótám se však staví i pražská vláda.

"Německo vnímá, že v České republice existuje politický i veřejný odpor proti přijímání většího počtu uprchlíků, ale nechápe, že si někteří úplně postavili hlavu," popisuje postoj německých politiků Lang, jehož nadace radí mimo jiné německé vládě a parlamentu. Berlín podle něj očekává, že země osmadvacítky ponesou zodpovědnost společně.

Podobně se minulý týden vyjádřil i mluvčí německé vlády Steffen Seibert. "Jasné je, že evropské závěry, k nimž došly všechny evropské státy, musejí také všichni dodržovat," uvedl k loňskému rozhodnutí o kvótách. Právě rozdílné názory na migraci stály podle některých za tím, že Merkelová do Prahy nepřijela již dříve.

Lang má ale za to, že Berlín dokáže diferencovat mezi názory různých českých politiků. "Jsem přesvědčen, že Německo rozlišovalo mezi vyjádřeními třeba prezidenta, které byly zčásti velmi explicitní, velmi otevřenými a kritickými slovy některých členů vlády a umírněným kurzem premiéra Bohuslava Sobotky," míní.

I otevřená a kritická slova podle něj patří k vzájemnému vztahu obou zemí, který charakterizuje jako pragmatickou spolupráci. Ani rozdílný pohled na migraci podle Langa česko-německé vztahy úplně nezablokoval, existuje totiž celá řada témat, v nichž si oba státy dobře rozumějí, ať už to je obchod, doprava, nebo přeshraniční spolupráce. "Když se na to podíváme v souhrnu, tak vidíme, že atmosféra zůstala navzdory všemu věcná a celkově dobrá," je přesvědčen.

Lang také připomíná, že Česko není jedinou zemí, která s migrační politikou Německa nesouhlasí. Právě na tomto tématu se podle něj vyprofilovala visegrádská skupina, o níž ještě před dvěma lety mezi německou veřejností málokdo věděl. Dnes je podle něj Visegrád faktorem, se kterým se musí počítat.

Zároveň poznamenává, že Němci vnímají V4 jako relativně homogenní skupinu, i když jsou ve skutečnosti názory Česka na migraci v některých ohledech odlišné od postojů Maďarska, Polska a Slovenska.

Obecně si Lang různé postoje Česka a Německa k migraci vysvětluje tím, že obě země kladou důraz na odlišné věci. Zatímco v ČR dominují bezpečnostní ohledy, ve spolkové republice je to morálně-humanitární orientace a pocit povinnosti pomáhat, což souvisí i s tím, jak se vyvíjela sebereflexe Němců po druhé světové válce. K rozdílům podle Langa přispívá i to, že Německo je na větší komunity přistěhovalců zvyklé.