Zemřel Ronnie Biggs, pachatel velké vlakové loupeže

"Jestli se mě chcete zeptat, jestli lituju toho, že jsem byl jedním z vlakových lupičů, pak je moje odpověď 'ne'!," napsal novinářům letos v létě na tabulku, kterou poslední léta používal vážně nemocný muž ke komunikaci se světem. Kvůli zdravotnímu stavu byl ostatně v roce 2009 předčasně propuštěn z vězení.

Spravedlnosti přitom jeden z mozků loupeže, která se stala v noci z 8. na 9. srpna 1963, tedy v den Biggsových čtyřiatřicátých narozenin, unikal celých 35 let. Byl sice spolu s většinou bandy zatčen a odsouzen, z třicetiletého trestu si ale odseděl jen 15 měsíců. V červenci 1965 totiž s pomocí provazového žebříku zdolal 7,5 metru vysokou zeď věznice Wandsworth a odjel přichystanou dodávkou. Opustil Británii, v Paříži si plastikami změnil vzhled, ukrýval se ve Španělsku či Austrálii.

V roce 1970 Biggs nakonec zakotvil v Brazílii, kde se mu narodil čtvrtý syn (tři měl z prvního manželství ještě v Anglii). Několikrát sice čelil pokusům o vydání, vždy se ale dokázal extradici ubránit. Zruinován a po záchvatech mrtvice částečně ochrnutý se teprve v roce 2001 sám vzdal britským úřadům. Jako důvod Biggs uvedl únavu ze života na útěku a chuť dát si ještě jednou pivo ve své oblíbené hospodě. Podle méně sentimentální verze si jen už nemohl dovolit platit lékařskou péči v Brazílii, a proto zvolil bezplatný servis britského vězeňského systému.

V Británii se Ronnie Biggs a jeho příbuzní opakovaně, leč marně pokoušeli prosadit jeho propuštění na svobodu - vždyť z dlouholetých trestů si řada jeho kompliců odseděla jen menší část. Například letos v únoru zesnulý Bruce Reynolds, označovaný za strůjce loupeže, si z 25 let odseděl jen deset roků a později se příležitostně věnoval žurnalistice a sepsal i dobře hodnocené paměti. Podobnou dobu nakonec za mřížemi strávil i Biggs, který byl z humanitárních důvodů propuštěn v létě 2009.

Loupež, díky níž se Biggs stal jedním z nejznámějších zločinců světa, byla ve své podstatě prostá. Patnáctičlenný gangu přehodil signály na železniční trati a na vybraném místě zastavil poštovní vlak. Lupiči bez použití zbraní ukradli 120 pytlů s penězi a rozdělili si rekordních 2,6 milionu liber. Tato částka se rovná dnešním nejméně 40 milionům liber (přes 1,2 miliardy korun). Zcela bez násilí se ale akce neobešla, jeden z lupičů uhodil strojvedoucího vlaku Jacka Millse obuškem do hlavy.

Mills nesl po zranění hlavy trvalé následky na zdraví a zemřel o sedm let později. A železničářův osud byl jedinou věcí, které Ronnie Biggs otevřeně litoval. "Politováníhodné je, jak jsem mnohokrát řekl, že byl zraněn strojvedoucí vlaku," uvedl před půl rokem Biggs, podle kterého ale bylo obětí víc, trpěli i členové rodin "na obou stranách trati". "Ti všichni zaplatili za naše společné zapojení do té loupeže. Pokud jde o mou rodinu, zaplatili velmi těžce. A tyhle lidi lituju," dodal.

Lup si totiž na svobodě on i další užíval jen velmi krátce, už pět dní po přepadení vlaku policie objevila opuštěnou farmu, kde se gang skrýval, a následovalo zatýkání. Ačkoliv samotnou loupež provedli lupiči v maskách a s rukavicemi, v jejich úkrytu nebyla o otisky prstů nouze. Nalezeny byly mimo jiné na deskové hře Monopoly, která pachatelům sloužila k ukrácení dlouhé chvíle, a při níž namísto dětských hracích peněz furiantsky používali skutečné bankovky z lupu.

Protože většina pachatelů měla za sebou kriminální minulost, nebyl problém dohledat jejich jména podle otisků v policejních registrech. Soudní proces s pachateli loupeže začal v lednu 1964. Ačkoliv část veřejnosti propadla romantické iluzi o novodobých Robinech Hoodech, soudce neprojevil žádné pochopení a vynesl rozsudky vězení v celkové délce 300 let. Nikdy se ale nepodařilo najít většinu lupu, který tvořily použité bankovky nižších hodnot.