Na stranu protestujících v Bulharsku se postavily desítky právníků, akademiků i novinářů, kteří vytvořili občanskou iniciativu s názvem Charta 2013. Členové uskupení usilují o znovunastolení demokracie a vlády práva v zemi, uvedl jeden ze zakladatelů, právník Jonko Grozev.
Skupina se inspirovala Chartou 77, která vznikla v Československu.
Cílem bulharské Charty 2013 je podle deníku Sega vypracovat pravidla, na jejichž základě by se mohla zlepšit situace v zemi, ať již jde o oblast soudnictví, bezpečnosti, médií, či financí. Na vytváření konkrétních opatření se budou podílet odborníci z různých oblastí.
Iniciativa je podle Grozeva rovněž otevřená všem Bulharům, kteří ji tak mohou podpořit na jejích internetových stránkách. Charta očekává, že vláda její činnost nebude ignorovat vzhledem k sílícím protestům a zároveň i faktu, že se blíží další hodnotící zpráva Evropské komise.
"Jmenování Deljana Peevského šéfem tajných služeb nebylo náhodou ani chybou, a proto vedlo k pobouření a odporu veřejnosti. V jeho kariéře a pověsti se snoubí všechny patologické procesy, které vedly k současné ponižující a zdánlivě beznadějné situaci v Bulharsku.
Případ Peevski odhalil prohlubující se krizi politického systému, médií, soudnictví, národní bezpečnosti a bankovního sektoru, kdy před právním státem a veřejným zájmem má navrch korupce a morální úpadek," píše se v zakládací listině Charty 2013.
Nová politická krize v této balkánské zemi propukla 14. června kvůli volbě kontroverzního šéfa tajných služeb.
Hněv lidu i prezidenta Rosena Plevnelieva vyvolalo to, že parlament ve zkráceném řízení do této důležité funkce odsouhlasil Deljana Peevského, podezřelého v minulosti z účasti na korupční aféře a spoluvlastnícího "mediální impérium".
Přitom k úkolům Státní agentury pro národní bezpečnost (DANS) patří i boj proti závažné kriminalitě včetně korupce.
Bulhaři od té doby každý den vycházejí do ulic a požadují demisi vlády. Premiér Plamen Orešarski počátkem minulého týdne uznal, že volba Peevského byla chybou a parlament jmenování zrušil. Odstoupit však předseda vlády odmítl, protože by pád kabinetu a nové volby podle jeho mínění zemi nic dobrého nepřinesly.
