Šest dní úmorných veder bez jídla a s pár doušky dešťové vody přežila v autě uvězněná Belgičanka, která minulý týden havarovala poblíž Lutychu. Kvůli zranění páteře byla takřka nehybná a nedokázala si zavolat pomoc. Nakonec ji totálně vyčerpanou a dehydrovanou objevili v pondělí přátelé, kteří po ní pátrali.
Pětačtyřicetiletá Corine Bastideová minulé úterý sjela s vozem ze silnice a při nárazu si poranila páteř. Havarovala na málo frekventované cestě, z níž nebyl její vůz dobře vidět a nikdo z projíždějících u ní nezastavil. Kvůli svému zranění nebyla schopna vytáhnout telefon a zavolat si pomoc.
"První noc telefon nepřestal vyzvánět. Snažila jsem se ho zvednout, ale bolest ruky mi to nedovolila. Další den zvonit přestal," popsala zoufalou situaci belgické televizi RBTF z nemocničního lůžka.
V autě ležela na rozbitém skle, ale nemohla se pohnout, neboť při každém pokusu nadzvednout se omdlévala bolestí. Přes den ji navíc dusila tropická vedra, při nichž v Belgii sahaly teploty až k 41 stupňům. Naštěstí občas přišel déšť a do jejího rozbitého auta pršelo a tak mohla nachytat trochu dešťové vody do krabičky od žvýkaček a svlažit se. "Také jsem si zvlhčovala rty mokrou větví. Ale hlad jsem neměla," popisovala boj o přežití.
Celou dobu ji sžíraly představy, že v autě zemře, neboť ji nikdo nenajde. Při životě ji prý držela myšlenka na děti. "Chtěla jsem žít pro své děti. Nechtěla jsem, aby si někdy myslely, že jsem udělala chybu," řekla s odkazem na nehodu.
Její rodina nahlásila zmizení policii, která ji zařadila na seznam hledaných osob. Objevila ji v pondělí matka kamaráda jejího syna, která spolu s dalšími lidmi zastavila poblíž místa nehody. Když zraněná žena slyšela, že nedaleko zaparkovalo první auto za celou dobu, začala z posledních sil křičet o pomoc.
"´Corine, jsi to ty?´ volali. Znali mé jméno," popsala okamžik záchrany. Podle lékařů musí být operována a v nemocnici stráví několik týdnů, avšak má šanci se uzdravit.
