Německé tajné služby se stále více zaměřují na sledování internetových sociálních sítí. Spolková zpravodajská služba (BND), která plní funkci zahraniční rozvědky, i Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který slouží jako civilní kontrarozvědka, posilují svá oddělení zabývající se elektronickou komunikací a vyvíjejí kvůli tomu nové analytické systémy.
BfV představil na počátku července nový program "rozšířené prověřování internetu". V jeho rámci chce kontrarozvědka ve velkém sbírat veřejně dostupné informace ze sociálních sítí a analyzovat je, aby mohla snáz odhalit levicové a pravicové extremisty nebo islámské radikály, kteří by mohli znamenat nebezpečí pro společnost.
Šéf BfV Hans-Georg Maassen uvedl, že radikálové všeho druhu často na sociálních sítích s předstihem informují o svých záměrech. Navíc je možné najít včas vazby mezi známými radikály a lidmi, které dosud BfV nepodezříval z žádné protistátní činnosti, a zamezit tak škodám. Maassen si však postěžoval, že vzhledem ke špatnému obrazu tajných služeb, které jsou často v médiích označovány za "špicly", má jeho úřad potíže s nabíráním nových zaměstnanců pro sledovací program.
BND vyvíjí vlastní systém, který by jí umožnil sledovat a vyhodnocovat informace ze sociálních sítí v reálném čase. Ten by podle vedení rozvědky měl sloužit jako varovný systém před teroristickými nebo kybernetickými útoky proti Německu. BND kvůli vývoji systému žádá od vlády v následujících šesti letech 300 milionů eur (8,2 miliardy korun) nad rámec svého schváleného rozpočtu.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pátek připustila, že vláda k posílení rozpočtu tajných služeb přistoupí. "Technické vymoženosti ve světě se mění a naše tajné a bezpečnostní služby s tím vývojem pochopitelně musejí držet krok," řekla kancléřka.
Obě německé tajné služby zdůvodňují vyvíjení vlastních sledovacích systémů tím, že by umožnilo zbavit se v této oblasti dosavadní závislosti na amerických rozvědkách. USA používají pokročilejší metody než Německo a v minulosti zajišťovaly Berlínu informace o hrozbách, které se týkaly německé bezpečnosti.
V současnosti však v Německu rostou protiamerické nálady právě v souvislosti s činností tajných služeb USA. Loni vyvolalo pobouření odhalení bývalého analytika Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edwarda Snowdena, že NSA řadu let masově sledovala elektronickou komunikaci lidí po celém světě a že monitorovala i telefon Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Za poslední měsíc navíc byli v Německu odhaleni dva údajní američtí špioni a Berlín kvůli tomu vypověděl šéfa amerických rozvědek v zemi.
