Za necelý měsíc se bude v Izraeli volit nový parlament. A výsledek krvavé ofenzivy v pásmu Gazy nepochybně ovlivní i volby stanovené na 10. února.
Každý z kandidátů se snaží získat z vojenské ofenzivy v Gaze co nejvíce pro svůj předvolební boj. Za nejúspěšnějšího je v tom zatím považován ministr obrany Ehud Barak ze Strany práce. Opoziční vůdce Benjamin Netanjahu z pravicově orientovaného bloku Likud, který platil před ofenzivou za favorita na vítězství ve volbách, se vyjadřuje solidárně, stojí ale stranou.
Bez ohledu na ostrou mezinárodní kritiku ofenzivy, která si už vyžádala přes tisícovku mrtvých, je vojenská operace v Izraeli vnímána jako velký úspěch.
Na této vlně pluje před nedávnem ještě politicky odepsaný Barak, jehož Straně práce se nyní předpovídá přírůstek nejméně pěti mandátů. Barakovi se podařilo s malými ztrátami na vlastní straně způsobit těžké škody radikálnímu islamistickému hnutí Hamas. Obzvláště se dostává chvály pečlivé vojenské přípravě ofenzivy.
Ve válce je Barak, nejvýše vyznamenaný voják Izraele, viditelně ve svém živlu. Pózuje jako vojevůdce před izraelskými tanky a navštěvuje zraněné v nemocnici. Ofenzivou se mu z izraelského pohledu podařilo vrátit zemi čest, kterou ztratila v libanonské válce před dvěma a půl lety.
Šimon Pinto z Ofakimu, jednoho z měst ostřelovaných raketami z pásma Gazy, řekl listu Jediot Achronot, že minulých 40 let vždy hlasoval pro Likud. Nyní prý ale dá svůj hlas Barakovi. "Budu hlasovat pro něj, protože vidím, jak vykonává svůj úřad ministra obrany, jakou profesionální práci odvádí, a to bez velkých řečí."
Také ministryně zahraničí Cipi Livniová opakovaně zdůrazňuje, že Izrael ofenzivou v pásmu Gazy obnovil svou zastrašovací sílu. Cenu za malé izraelské ztráty platí ovšem Palestinci. Izraelští vojáci, kteří se na operaci v pásmu podílejí, líčili médiím mimořádnou palebnou sílu, která je nasazována i v civilních obydlených místech.
V Izraeli se ale projevuje jen málo soucitu s Palestinci v pásmu Gazy. Mezi Izraelci totiž převládá pocit, že po mnohaletých raketových útocích militantních Palestinců na izraelská města a po nesčetných varováních je židovský stát morálně v právu.
Zvláště pobouřeni jsou tím zástupci arabské menšiny v Izraeli. Arabský poslanec Ahmad Tibí řekl počátkem týdne při emotivní debatě v Knesetu: "Každý hlas pro Kadimu (vládní stranu Vpřed) je kulkou do hrudi palestinského dítěte v Gaze."
Odcházející izraelský premiér Ehud Olmert (Vpřed) je jediným vysokým vládním činitelem v Izraeli, který ve střednědobém výhledu nemusí brát žádný ohled na svou politickou budoucnost. Tlačí na pokračování ofenzivy, zatímco Barak a Livniová podle soudu pozorovatelů chtějí skončit na vrcholu úspěchu.
Šéfka izraelské diplomacie vytěžila z ofenzivy podstatně menší zisk než Barak. Kvůli humanitární situaci v oblasti bojů musí čelit bouři protestů z celého světa a zároveň se v Izraeli dočkala kritiky kvůli odsouzení v Radě bezpečnosti OSN, vnímanému jako diplomatická porážka.
Livniová v poslední době stále více působí dojmem poněkud pocuchaných nervů. Při tiskových konferencích mluví překotně a při tom stále znovu klepe prsty na stůl. Od svého stranického kolegy Olmerta ovšem nemůže očekávat žádnou pomoc. Ten vůči ní chová osobní zlobu, protože ho Livniová kvůli obviněním z korupce vyzvala k rezignaci. Olmert tedy nemá vůbec zájem podporovat Livniovou v jejích snahách stát se příští izraelskou premiérkou.
A Netanjahu, který měl před dvěma měsíci, zdálo se, veškeré šance? Tomu jen zbývá veřejně se identifikovat s cíli ofenzivy. On ale jde ještě dále a požaduje, aby ofenziva pokračovala až do svržení Hamasu. "Izrael musí dosáhnout rozhodujícího vítězství," prohlašuje vůdce opozice.
Foto: AP, Reuters
