Výběr informací o přistání indické sondy Čandrájan-3 na povrchu Měsíce, která na lunární povrch dosedla 23. srpna 2023:
- Z indického kosmodromu odstartovala loni 14. července raketa se sondou Čandrájan-3 mířící k jižnímu pólu Měsíce. Sondu do vesmíru vynesla 43 metrů dlouhá raketa LVM3, kterou vyvinula indická vesmírná agentura ISRO. Sonda pak zhruba deset dní obíhala kolem Země, než byla vyslána směrem k oběžné dráze kolem Měsíce. V polovině srpna se přistávací modul Vikrám oddělil od pohonného modulu a ISRO následně oznámila, že se jí povedlo dostat přistávací modul na nižší oběžnou dráhu kolem Měsíce. Přistávací modul sondy Čandrájan-3 pak 23. srpna v 18:04 indického času (kolem 14:30 SELČ) úspěšně dosednul na měsíční povrch.
- Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která s úspěchem dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.
- Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul sondy Čandrájan-2, která kolem Měsíce obíhá dodnes, krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla podle ISRO způsobena závadou softwaru.
- Po přistání z modulu Čandrájan-3 vyjelo šestikolové robotické vozítko o hmotnosti 26 kilogramů nazvané Pragján (moudrost) poháněné solární energií a téměř dva týdny se pak pohybovalo po měsíčním povrchu a provádělo vědecké experimenty. Rover například potvrdil přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu. "Rover dokončil své úkoly. Je bezpečně zaparkován a byl uveden do spánkového režimu," napsala indická vesmírná organizace ve svém prohlášení 2. září. V listopadu 2023 se modul vrátil na vysokou oběžnou dráhu Země.
- Loňský rok byl pro indický vesmírný program velmi úspěšný. V září země vyslala svou raketu ke studiu Slunce a v říjnu Indie provedla klíčový test před chystaným vysláním lidské posádky do vesmíru. Zkušební let otestoval fungování záchranného systému pro posádku.
- Přistát na Měsíci se doposud podařilo jen pěti zemím světa - bývalému Sovětskému svazu, Spojeným státům, Číně, Indii a Japonsku.
- Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2. Ta na Měsíc dopadla, za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci měkce přistálo, je pak považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po Měsíci.
- Po téměř 40leté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Jen v letošním roce úspěšně přistály na Měsíci tři sondy - v lednu modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA; v únoru první soukromá mise v historii, kterou byl modul Odysseus americké společnosti Intuitive Machines a v květnu dosedla čínská lunární sonda Čchang-e 6 na odvrácenou stranu Měsíce.
- Vesmírné velmoci nyní plánují i let s lidskou posádkou k Měsíci. Vrátit Američany na lunární povrch má mise Artemis, už v prosinci 2022 obletěl Měsíc nový modul Orion a dostal se přitom dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. První Američan by měl na Měsíci přistát v roce 2026. Čína chce dopravit na Měsíc lidskou posádku do roku 2030 a Indie plánuje pilotovanou misi na Měsíc do roku 2040.
