Poprvé od březnových parlamentních voleb se čelní představitelé všech velkých iráckých politických stran sešli, aby se pokusili vyvést zemi z osmiměsíční slepé uličky. Na pozvání prezidenta kurdské autonomie Masúda Barzáního jednali v Irbílu o budoucím premiérovi, prezidentovi a předsedovi parlamentu. Konečné rozhodnutí dnes nepadlo a jednání budou pokračovat v úterý a ve středu v Bagdádu.
Vládní mluvčí Alí Dabbagh už v neděli oznámil, že strany dospěly k dohodě o rozdělení moci, že premiérem má zůstat šíita Núrí Málikí a prezidentem bude i nadále Džalál Talabání (Kurd). Vítězná koalice Ajáda Alávího (Al-Irakíja), sdružující šíitské i sunnitské laické strany, má vybrat kandidáta na předsedu parlamentu. Jeho předseda pak má být zvolen ve čtvrtek.
Málikí i Aláví ale zůstávají nesmiřitelní. Aláví prý Málikího viní z toho, že zneužívá moc. Prosazuje proto změnu ústavy, která omezí pravomoci předsedy vlády. Staronový premiér to ale jednoznačně odmítá. "Naše partnerství musí být založeno na uznání ústavy, to je podmínka."
Málikí jedná z pozice síly, protože se mu podařilo do eventuální koalice získat už 148 poslanců a k většině potřebuje už jen 15. Ty by mohl najít mezi Kurdy, kteří se zatím nevyjádřili a v parlamentu mají 57 křesel.
Kompromisní plán na rozdělení moci mezi Alávího, Málikího a Talabáního naráží na nejednotnost mezi šíity k otázce budoucího premiéra. Část šíitských stran podporuje Málikího, který stojí v čele umírněného šíitského bloku Právní stát, zatímco druhá skupina prosazuje Ádila Abdal Mahdího z Nejvyššího islámského iráckého shromáždění (SIIC).
Těsné volby
Ve volbách 7. března zvítězil blok sunnitských a šíitských stran Národní irácké hnutí (MNI) - Al-Irakíja v čele s Alávím. MNI získalo 91 ze 325 poslaneckých mandátů, se ztrátou pouhých dvou mandátů se za ním umístil blok dosavadního premiéra Núrího Málikího Právní stát. Koaliční jednání za této situace vázla na sporu, kdo má nový kabinet sestavit.
Zatím zůstává v platnosti čtvrteční termín pro zasedání parlamentu. Hlasování o jeho předsedovi musí podle ústavy předcházet rozhodnutí o hlavě státu a premiérovi.
Viceprezident Tárik Hášimí se k dalším rozhovorům vyjádřil skepticky. "Existují sice určité společné body, ale mnoho základních otázek je stále nerozhodnuto. Myslím, že se to nepodaří ani tentokrát, vyžaduje to víc času."
Při dnešním jednání se neovládl bývalý premiér Ibráhím Džaafarí a začal na přítomné křičet. "Každý se musí něčeho vzdát, lidé od nás očekávají konkrétní činy."
Absence funkční vlády ochromuje irácké státní instituce a po srpnovém odchodu valné části amerických jednotek teroristé z al-Kajdy využívají daného stavu k dalším útokům.
