Soudní zákaz cest do zahraničí pro sunnitského viceprezidenta Tárika Hášimího odráží rostoucí napětí mezi dominantními šíity a menšinovými sunnity po odchodu posledního amerického vojáka z Iráku.
"Pětičlenná soudní rada se rozhodla zakázat Táriku Hášimímu a několika členům jeho osobní stráže cestovat do zahraničí z důvodu spojených s terorismem," citovala agentura AFP oznámení irácké televize. Mluvčí bezpečnostních sil v Bagdádu divizní generál Kásim Atta upřesnil, že tři Hášimího tělesní strážci byli v neděli večer zatčeni v rámci vyšetřování "teroristických aktivit".
Hášimí je sunnita a jeho jmenování viceprezidentem bylo součástí proporcionální dohody o zastoupení stran ve vládě. V té dominují šíitské náboženské strany, k nimž patří i premiér Núrí Málikí.
Hášimí stejně jako sunnitský místopředseda vlády Sálih Mutalak a členové parlamentního bloku laických stran se dostávají pod sílící tlak.
Opatření vůči Hášimímu následuje po sobotním oznámení sunnitsko-šíitského sekulárního bloku al-Irakíja, že se nadále nebude účastnit jednání parlamentu, v němž představuje druhou nejsilnější frakci. Své rozhodnutí podložila al-Irakíja ostrou kritikou způsobu, jakým údajně premiér Málikí monopolizuje svou moc.
Blok bývalého premiéra Ajáda Alávího ostře napadl Málikího za to, že nechává údajně střežit rezidence politických oponentů z al-Irakíji "tanky a obrněnými auty", že nerespektuje právo ani ostatní politické strany.
Málikí v neděli vyzval parlament, aby odňal svou důvěru místopředsedovi vlády Mutalakovi. Málikí podle AFP "chce hlavu" Mutalaka, který ho v televizi označil za "diktátora horšího, než byl Saddám Husajn". Poslanci mají o Mutalakově osudu jednat 3. ledna.
