Množství radiace unikající z poškozené elektrárny Fukušima 1 klesá. V ranních hodinách se v elektrárně ozval výbuch, který nastal po blíže neupřesněném otřesu, a následně se zhroutily stěny a střecha budovy reaktoru. Podle posledních informací se výbuch stal mimo reaktor, zraněni byli čtyři zaměstnanci.
Japonská vláda sdělila, že z nestabilního reaktoru unikla radiace, ale její hladina se podle mluvčího vlády již snižuje. Mluvčí rovněž potvrdil předchozí vyjádření Japonské bezpečnostní agentury, že kryt reaktoru neutrpěl vážné škody.
I přesto byla v areálu elektrárny byla podle sdělovacích prostředků naměřena úroveň radioaktivity tisíckrát vyšší, než jsou běžné hodnoty, a v jejím okolí osmkrát vyšší.
Jak řekl pro Českou televizi Petr Holý, ředitel Českého centra v Tokiu, byla ochranná zóna kolem elektrárny rozšířena na 20 kilometrů a z okolí bylo evakuováno na 45 tisíc lidí.
Do vzduchu uniká cesium a jód. To by mohlo nasvědčovat, že v elektrárně došlo k (roz)tavení palivových tyčí jednoho z reaktorů kvůli výpadku chladicího zařízení.
Mluvčí energetické společnosti Tepco nicméně prohlásil, že tavení zatím nenastal, a společnost se snaží doplnit vodu do média na příslušnou úroveň, aby mohl být reaktor chlazen. Z Tokia byly již vyslány expertní týmy, aby reaktor doplnily chladící kapalinou a zabránily tak jeho dalšímu přehřívání.
Tepco už také dostala povolení k upuštění části radioaktivní páry, aby se snížil více než dvojnásobně vysoký tlak v havarovaném chladicím systému a předešlo se dalšímu poškození. V současnosti se k chlazení reaktoru využívá voda z moře.
Podle odborníků zatím nehrozí, že by se opakoval scénář výbuchu elektrárny v Černobylu. Vážný problém by nastal, až kdyby se nepodařilo dodat chladicí kapalinu do reaktoru.
Problémy s chladicím okruhem na svých třech reaktorech ohlásila i druhá jaderná elektrárna v prefektuře Fukušima.
Co způsobilo výbuch?
Podle britských odborníků záleží zejména na tom, co vlastně výbuch poškodil. Profesor Paddy Regan řekl, že velký problém by byl, kdyby vybuchla tlaková nádoba, ale na to to nevypadá. "Kdyby vybuchla tlaková nádoba, která vlastně obsahuje veškeré jaderné palivo (a právě to se stalo v Černobylu), pak by nastal ohromný únik radioaktivního materiálu. "Tak to z televizních záběrů nepůsobí," zdůraznil. Upozornil, že roztavení maličkého množství jaderného paliva v jádru reaktoru by nebylo překvapující.
Fyzik Robin Grimes vysvětlil, že se mohly zastavit záložní generátory, přestože předtím začaly fungovat. To znamená, že v reaktoru mohla pomalu stoupat teplota a tlak. Mohlo se stát, že nastalo velké uvolnění tohoto tlaku. Pokud tomu tak je, pak situace není tak zlá, poznamenal. "Navzdory poškození vnější struktury, pokud vnitřní ocelová nádoba zůstane nedotčena, je pak naprostá většina radiace zachycena," dodal.
Poslední odhady hovoří o 1300 mrtvých
Japonská armáda dnes nalezla 300 až 400 mrtvých v oblasti přístavu Rikuzentakata na severovýchodním pobřeží, které po pátečním ničivém zemětřesení zaplavila přívalová vlna tsunami. Podle agentury Reuters japonské sdělovací prostředky dosavadní počet mrtvých nyní odhadují na 1300, tisk předtím psal až o 1500. Předpokládá se však, že bilance mrtvých bude ještě stoupat.
Stovky lidí jsou také pohřešovány, odhad jejich počtu však zatím znám není, předchozí údaje hovořily o 547. Počet zraněných byl dosud stanoven na 1228, nejméně 215 tisíc lidí ztratilo střechu nad hlavou.
Záchranáři prohledávají na pobřeží trosky zřícených budov, zničených automobilů a plavidel, aby našli případné přeživší. Nejhůře zasažena byla oblast kolem přístavního města Sendai asi 300 kilometrů severovýchodně od metropole Tokia.
Postižení obyvatelé se v nouzových přístřešcích snaží zásobit vodou a dalšími potřebami. Situaci ztěžují i klimatické podmínky, jelikož venkovní teplota se pohybuje téměř na bodu mrazu. Někteří z postižených už se vracejí do poškozených příbytků a pustili se do úklidu, případně v rámci možností do likvidace škod.
Mezinárodní společenství už začalo posílat záchranáře, OSN vyslalo koordinační tým.
