Na nebezpečí rostoucí islamofobie upozornil na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu americký ministr zahraničí John Kerry. Oznámil rovněž, že v příštích několika dnech navštíví Nigérii. Západoafrická země léta neúspěšně bojuje proti islamistickým milicím Boko Haram, které hlavně na severovýchodě státu pozabíjely tisíce lidí.
Anketa:
Do kdy si myslíte, že vyznavači islámské víry ovládnou Evropu a zavedou v ní mimo jiné právo šaría?
- Do 20 let. 17%
- Do 30 let. 17%
- Do 40 let. 17%
- Do 50 let. 17%
- Do konce století. 17%
- Nikdy. 17%
Kerry mimo jiné varoval před rostoucím antisemitismem, ale také islamofobií, která se podle něj šíří v souvislosti s bojem proti teroristům ze skupin jako jsou Islámský stát, al-Kajda nebo právě Boko Haram. Varoval západní státy před tím, aby nazývali extremisty v Iráku, Sýrii či Nigérii "islámskými radikály", i když mnozí z nich používají svou víru jako ospravedlnění pro své činy. Bylo by prý chybou vinit muslimy za činy, které jejich víra odmítá.
Kerryho řeč poukázala na rozdíl ve smýšlení USA a jejich nejbližších spojenců v Evropě. Francouzský prezident François Hollande na stejném fóru označil za problém, se kterým je třeba bojovat, "islámský extremismus". Ve čtvrtek vyzval britský ministr zahraničí k porážce "násilného islámského extremismu".
Shodou okolností právě hlavní nigerijský bezpečnostní poradce Sambo Dasuki oznámil, že jeho země v boji proti radikálním islamistům nepotřebuje pomoc Organizace spojených národů ani Africké unie. V posledních týdnech se začala rozvíjet iniciativa sousedních zemí v čele s Čadem, Nigerem a Kamerunem směřující k vytvoření společných jednotek. Původně se plánovalo, že by je mohla zaštítit právě OSN nebo AU. Podle Dasukiho bude ale regionální spolupráce pro porážku Boko Haram dostačující.
S extremisty v severovýchodních státech Borno, Yobe a Adamawa v současnosti prý bojuje zhruba 50 procent všech členů nigerijské armády. Radikálové ale při nedávném obsazení mezinárodní vojenské základny Doron Baga podle Dasukiho získali dostatek zbraní, aby mohli "Nigérii vymazat z mapy".
Islamisté z Boko Haram bojují proti nigerijské centrální vládě od roku 2009 a požadují zřízení chalífátu, který bude spravován podle zásad islámského práva šaría. Loni spáchala tato organizace na 100 teroristických útoků, při nichž zahynulo zhruba 3000 lidí. Při násilnostech připisovaných Boko Haram za pět let přišlo o život už kolem 13 tisíc lidí a podle statistik OSN kvůli nim bylo nuceno opustit své domovy asi 1,5 milionu osob.
