Nejstarší muž Tokia <span>byl už dávno mumie</span>. Peníze bral dál

Zahraničí
3. 8. 2010 05:00
Japonská mumie dle praxe Shugendō.
Japonská mumie dle praxe Shugendō.

Měli ho za nejstaršího muže v Tokiu, než ho našla policie dávno mrtvého a mumifikovaného. Třicet let tak na něj rodina pobírala peníze a jeho tělo schovávala v bytě, napsal deník Le Monde.

Když chtěla radnice obvodu Adachi ověřit, jestli ještě Sogen Kato (narozen 22. července 1899) žije, jeho dcera (81) úředníky vypoklonkovala. "Otec nechce nikoho vidět." Druhý den Katova třiapadesátiletá vnučka tvrdila policii, že se její dědeček rozhodl stát "žijícím Buddhou" a že paličatý stařík už třicet let odmítal, aby kdokoli vstupoval do jeho pokoje.

Vyšetřování nicméně odhalilo zfalšované doklady, Kato i po smrti pobíral důchod. Respekt k patriarchově soukromí se tak dostává do pochybného světla.

Ať už  rodina tvrdí o touze zesnulého stát se Buddhou pravdu, či nikoli, nejednalo by se o holý výmysl. Sebemumifikaci skutečně praktikovali horští mniši, jejichž cvičení Shugendō spojuje esoterický buddhismus a horskou mystiku.

Vyhladověním k nirváně

V chrámech hory Yodono (sever ostrova Honšú) poutníci navštěvují dvacítku mumií poustevnických mnichů, které se datují od čtrnáctého do devatenáctého století. V sedu se zkříženýma nohama asketa zadržuje dech i srdeční puls, čímž má světit svoje tělo. Po dlouhém anorektickém půstu má věřící opouštět svou tělesnou schránku.

Sebemumifikaci praktikovali horští mniši.Oproti Egyptu, jehož suché klima mumifikaci usnadňuje, má Japonsko jasnou nevýhodu. Asketi proto museli doslova chřadnout, ze svého jídelníčku nejprve vyřadili obiloviny, po dvou tisíci dnech i ovoce a rostliny vůbec, nakonec pouze pili vodu. Když hladem zemřeli, tělo už bylo skoro mumifikované, stačilo jej na tři roky zahrabat do kamenné hrobky. Zatímco tibetští lámové byli nakládáni do soli, japonské mumie někdy konzervovali nátěry.

Podle doktríny Shugendō se nejedná o sebevraždu, opuštění těla prý vede k současné existenci ve světě živých i v nirváně. V Číně se takto mumifikovali už ve čtvrtém století, v devátém praxe dorazila i do Japonska. Přítrž jí učinil až zákon z roku 1880, který zakázal exhumace - znemožňoval totiž tříleté pohřbení.

Měl tokijský stařík skutečně tyto úmysly, nebo zemřel banálnější smrtí, kterou rodina tajila z daleko prozaičtějších důvodů?

Foto: oknation.net/blog/tutortoo, Wikimedia Commons

Autor: Le Monde, - mav -Foto: oknation.net/blog/tutortoo, Wikimedia Commons

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ