Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prý nechce vládnout palestinským územím a je ochoten k výměně území s Palestinci. Uvádějí to důvěrné diplomatické depeše zveřejněné serverem WikiLeaks.
"Netanjahu vyjádřil podporu návrhu na výměnu území. Zdůraznil, že nechce vládnout západnímu břehu Jordánu a Gaze, ale spíš zastavit útoky, které odtud přicházejí," uvádí zveřejněný kabelogram z Izraele, který pochází z února 2009.
Zástupci izraelské vlády ale dnes podle agentury AP popřeli, že by Netanjahu někdy byl ochoten přistoupit na výměnu území. Palestinci navrhli, že by Izraeli postoupili část své autonomní oblasti, na níž leží židovské osady, výměnou za jiné izraelské území. Představitelé židovského státu se k návrhu stavěli zdrženlivě.
Egypt chce atomovku
Z dalších zveřejněných dokumentů z roku 2008 vyplývá, že Egypt je připraven usilovat o sestrojení jaderné zbraně, pokud by ji získal i Írán. "Všichni se bojíme (jaderné bomby v rukou Íránu)," řekl údajně americkým diplomatům v Káhiře egyptský prezident Husní Mubarak. Pokud by Teherán skutečně atomovou zbraň sestrojil, Egypt by byl nucen zahájit vlastní program jaderného zbrojení, cituje prezidenta zveřejněný dokument.
Z úsilí o sestavení nukleární bomby obviňují Írán západní státy. Dříve zveřejněné americké kabelogramy ukázaly, že kvůli obavám z jaderně vyzbrojeného Íránu nabádaly arabské země USA k útoku proti Teheránu.
Mubarak se ve zveřejněném materiálu také kriticky vyjadřuje k zavedení demokratického režimu v Iráku. "Zapomeňte na demokracii, Iráčané mají příliš drsnou povahu," řekl americkým diplomatům. V Bagdádu by podle něj měl vládnout "spravedlivý diktátor".
Další pikantnosti
V dalších zveřejněných materiálech si američtí diplomaté stěžují na amnestie, které udělil afghánský prezident Hamíd Karzáí. Podle kabelogramu nechal bez soudu propustit asi čtvrtinu z 629 zločinců, které afghánské správě předaly mezinárodní síly. Udělil také amnestii policistům odsouzeným za to, že autem převáželi 124 kilogramů heroinu. Už dříve zveřejněné diplomatické depeše označovaly Karzáího za "slabou osobnost" a jednoho z jeho bratrů za zkorumpovaného pašeráka drog.
V materiálech zveřejněných WikiLeaks se také objevily další informace o ruském premiérovi Vladimiru Putinovi, jehož vůdcovské schopnosti američtí diplomaté v jiném kabelogramu kritizovali. Putin v roce 2008 na summitu NATO označil Ukrajinu, která se o členství v alianci ucházela, za "umělý výtvor slepený z polského, českého, rumunského a hlavně ruského území". Dnes o tom informoval polský list Dziennik-Gazeta Prawna.
Server WikiLeaks plánuje zveřejnit asi čtvrt milionu amerických diplomatických depeší; na internetu se jich zatím objevilo 281. Řada evropských vlád zveřejnění materiálů kritizovala. Čína se k nim odmítla vyjádřit a vyzvala USA, aby záležitost "odpovídajícím způsobem vyřešila". Venezuelský prezident Hugo Chávez, který vystupuje jako velký odpůrce Spojených států, doporučil americké ministryni zahraničí Hillary Clintonové, aby kvůli aféře odstoupila.
Spojené státy zveřejnění dokumentů kritizují. Podle deníku The Washington Post ministerstva zahraničí a spravedlnosti prověřují, zda je možné vést v USA proti serveru WikiLeaks a jeho zakladateli Julianu Assangeovi trestní stíhání na základě zákona o špionáži.