Když se skandinávské státy po druhé světové válce rozhodovaly, jakou pozici zaujmout ve světě s novým rozložením sil, Norové byli nejhorlivějšími stoupenci spolupráce se Spojenými státy a dali přednost NATO před skandinávským obranným paktem. Vynikající vztahy udržují s Američany dodnes. Důkazem je zpravodajská spolupráce obou zemí.
Podle deníku Dagbladet Norové v poslední době pomáhali Spojeným státům monitorovat ruský těžební průmysl a jeho vojenské aktivity na poloostrově Kola. Ukázaly to dokumenty získané Edwardem Snowdenem. Na jednom z nich je podpis pracovníka americké Národní bezpečnostní agentury; materiál ze 17. dubna shrnuje dosavadní spolupráci obou zemí v těchto otázkách. Dagbladet jej získal od novináře Colina Greenwalda, kterému je Snowden předal.
Zpráva konstatuje, že USA dokázaly rozšířit a prohloubit své znalosti o ruských přírodních zdrojích, stejně jako politických a energetických otázkách. Norové prý mají dobrý přístup k civilním cílům zejména v souvislosti s energetickou politikou.
Generálporučík Kjell Grandhagen, šéf norské zpravodajské služby E-tjenesten, potvrdil pravost dokumentu, zdůraznil však, že popisované aktivity jsou v souladu s norskými zákony.
"Dokument, ke kterému Dagbladet získal přístup, je interním dokumentem NSA, který E-tjenesten dříve neviděla. Nese znak toho, že byl vytvořen americkým úředníkem a E-tjenesten nebude nutně stát za všemi formulacemi, které v něm byly použity," řekl. Zároveň popřel, že by jeho lidé prováděli průmyslovou špionáž, navzdory uváděnému zaměření na energetický sektor.
Na poloostrově Kola, u kterého probíhá hranice mezi Norskem a Ruskem, byla v časech komunismu hlavní námořní základna Sovětů a sklady jaderných zbraní. Po rozpadu SSSR odsud odešla většina populace, kromě tun jaderného odpadu ale zůstala i část vojáků. Rusové odsud chtějí řídit ekonomickou expanzi do Arktidy.
Norové nejsou jedinou skandinávskou zemí, která s americkou NSA spolupracuje proti Rusku. Počátkem prosince objevily zprávy, že Američané využívali informace Švédů o ruských politicích.
Vladimir Putin má ale jako někdejší agent KGB pro špiclování zřejmě pochopení. Při své čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že NSA dělá důležitou práci v boji proti terorismu (což je společný cíl USA a Ruska). Její lidé by prý jen měli trochu "omezit svůj apetit" a podléhat větší politické regulaci.
Pokud jde o boj s terorismem, i v této oblasti Norové Američanům pomáhají. Jimi shomážděná data prý USA používají při určování cílů bezpilotních letounů. Záznamy o 33 milionech telefonických hovorů, které NSA získala z Norska, se prý netýkaly norských občanů, ale byly pořízeny v zahraničí, především v Afghánistánu.
Podle Grandhagena pak byly poskytnuty Američanům pro jejich operace. "Součástí těchto operací může být nasazení dronů," potvrdil. Údaje prý nemohly být použity pro účely, s nimiž by Norové předem nesouhlasili. Gerald Folkvord z organizace Amnesty International ale tvrdí, že Norsko nemá šanci zjistit, k čemu všemu byly informace využity. Může se tak nepřímo podílet na zabíjení civilistů.
"Norsko musí dát jasně najevo, že pokud USA nezmění přístup, nemusí být ochotné spolupracovat," řekl deníku Aftenposten.
"Kolaterální" ztráty jsou při útocích dronů běžným jevem. Předminulý týden takto v Jemenu údajně zahynulo nejméně 13 svatebčanů.
