I když se 60 procent městských obyvatel rozvojového světa setkalo na vlastní kůži se zločinem, strach z dalšího napadení nebo z teroristického útoku je nepřiměřený. Neodpovídá totiž skutečné míře zločinnosti. Konstatuje se to ve zprávě, již vydalo Středisko OSN pro bydlení a lidská sídla v pondělí, ve Světový den lidských sídel.
Podle dokumentu tento nereálný stav nutí plánovače a odpovědné osoby zaměřovat pozornost na bezpečnost mnohem víc, než je ve skutečnosti nutné. Vede to údajně také k vytváření propastí mezi majetnými a chudými.
"Představy lidí jsou horší než realita. Jestliže budou takto vyděšení, bude těžké, ne-li nemožné, zajistit trvalý rozvoj. Civilizace nemůže žít ve strachu. Musíme najít způsob, jak vybudovat přívětivější společenství," řekla agentuře Reuters ředitelka programu Anna Tibaijukaová.
Zpráva se zaměřuje na tři okruhy problémů: na zločinnost a násilí, na zabezpečení majetku a ochranu před násilným vystěhováním a také na katastrofy, ať přírodní nebo způsobené člověkem. Za hlavní příčiny problémů městských aglomerací zpráva označuje chudobu, špatnou zajištěnost pozemkového vlastnictví, sociální vyčleňování, nekvalitní plánování a korupci. Vlády, které nechtějí riskovat sociální explozi, se mají na tyto otázky zaměřit.
Situace se nepřestává zhoršovat v době, kdy v městských aglomeracích žije většina lidí. Do roku 2050 to budou dvě třetiny lidstva, takže řešit problémy spojené s existencí ve městech je naléhavé.
Je třeba k nim připočíst ještě vliv katastrof. Tibaijukaová řekla, že klimatické změny nejhůře postihnou Afriku. Pobřežní města jako Lagos a Káhira se ocitnou v první obranné linii, prohlásila.
Miliarda lidí, neboli třetina současného městského obyvatelstva, žije v chudinských čtvrtích, z nichž většina je v rozvojovém světě. Mnohá velkoměsta leží na pobřeží, takže jsou ohrožena zvedáním mořské hladiny.
Vysoká zločinnost je charakteristická pro rozlehlá města, známá například z Latinské Ameriky. Ve městech tam žije 80 procent lidí. "Násilí rozleptává sociální kapitál chudých. Pocit nebezpečí rozbíjí sociálně kulturní svazky, lidé se stěhují a to vede k rozšiřování městských ghett," řekla Tibaijukaová.
Foto: archiv
