Povrch planety Země se kvůli lidské činnosti otepluje, ozonová díra nad Antarktidou je největší v historii, znečištění ovzduší si každoročně vyžádá kolem dvou milionů životů a kontaminovaná voda je nejčastější "přírodní" příčinou nemocí a úmrtí.
K těmto a dalším závěrům došli autoři v pořadí už čtvrté zprávy Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Geo-4, která byla dnes zveřejněna zároveň v New Yorku a keňském Nairobi.
Nejobsáhlejší ze čtyř zatím vydaných zpráv UNEP podle svých autorů zdůrazňuje zásadní význam životního prostředí na rozvoj a lidský blahobyt. Nabízí přehled vývoje za poslední dvacetiletí od roku 1987, ale i čtyři scénáře možného budoucího vývoje. Na vzniku Geo-4 se podíleli odborníci z celého světa včetně pražské Karlovy univerzity.
Lidstvo má podle UNEP nyní k dispozici důkazy o dosud nikdy nepozorovaných změnách životního prostředí na globální i místní úrovni. Změny způsobené globalizací s jejím rozšiřujícím se celosvětovým přesunováním zboží, lidí i služeb, nyní zasahují i ty nejizolovanější populace. Nejvýznamnější je podle zprávy globální změna klimatu.
Změny klimatu má na svědomí člověk
V posledním století byl naměřen průměrný nárůst teploty o 0,74 stupně Celsia, uvádí UNEP. "Tento trend, kdy 11 z 12 posledních let (1995 až 2006) patřilo mezi 12 nejteplejších od roku 1850, je prakticky jistotou," píše se ve zprávě. Hlavním důvodem oteplování jsou lidmi produkované emise skleníkových plynů, upozorňuje zpráva.
Předpokládané zvýšení frekvence výskytů vln veder, sucha, bouří či povodní prý významně ovlivní miliony lidí. Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) předpokládá, že do konce 21. století se teplota globálně zvýší o 1,8 až čtyři stupně s dramatickými důsledky hlavně pro nejchudší obyvatele planety, kteří sami k šíření skleníkových plynů přispívají nejméně.
Nevyhnutelné tedy je, aby se lidstvo na počínající klimatické změny adaptovalo. Přizpůsobení se může týkat mnoha oblastí - například od stavby hrází proti zvyšujícím se hladinám moří, přes změny stravovacích návyků až k novým formám zemědělství. Pro rozvojové země bude v této souvislosti důležitý dostup k potřebným technologiím i přírodním zdrojům.
Zpráva také varuje, že nepřetržité využívání země i vodních zdrojů vede k degradaci půdy, 
erozi, vysoušení, chemické kontaminaci a dokonce přerušení dlouhodobých biologických cyklů. Opět trpí hlavně chudí, v suchých oblastech převážně rozvojových zemí žijí přibližně dvě miliardy lidí. Podle zprávy také pokračuje globální kácení tropických lesů, nyní tempem asi 130.000 kilometrů čtverečních ročně.
Nejvyšší čas jednat
V roce 2025 mohou mít problémy s kvalitní vodou až dvě třetiny světové populace, upozorňuje zpráva. Asi 1,8 miliardy lidí bude žít v oblastech s naprostým nedostatkem vody. Množství pitné vody na hlavu přitom dlouhodobě klesá, zmenšuje se množství povrchové i podzemní vody.
Velký nebezpečím pro budoucí rozvoj je i snižující se biodiverzita, roste množství mizejících druhů. "U velké většiny dobře známých druhů, včetně komerčně významných zásob ryb, se snižuje jejich rozšíření či množství, případně oboje," tvrdí zpráva UNEP.
"Za poslední dvě desetiletí se svět radikálně proměnil. Nastaly významné posuny geopolitických hranic. Globální populace vzrostla z pěti miliard na 6,7 miliardy," připomíná zpráva. Technické inovace, levná doprava společně s liberalizujícími se trhy a rychlým rozvojem telekomunikací rozšířily celosvětový přesun zboží, služeb, kapitálu, lidí, technologií, informací, myšlenek i práce.
Podle dokumentu se za posledních 20 let miliony lidí vyprostily z chudoby a mají přístup k lepším službám, například ve zdravotnictví. "Na světě je ale stále přes miliardu chudých lidí. Postrádají základní služby, jako je čistá voda, odpovídající výživa, přístřeší a čistá energie. V důsledku toho jsou velmi zranitelní při změnách životního prostředí či sociálních a ekonomických podmínek," upozorňuje zpráva.
UNEP také popisuje několik scénářů možného dalšího vývoje do roku 2050. Je mezi nimi například scénář tržní, kdy se soukromý sektor soustředí převážně na tvorbu zisku a trvalé udržení existence trhu spíš, než na snahu udržet kvalitu širšího životního prostředí. V dalším scénáři se vlády s podporou soukromého sektoru pokusí přijmout opatření směřující k trvale udržitelnému rozvoji. Napětí mezi nutností řešit otázky životního prostředí i ekonomické problémy ale převáží ve prospěch řešení sociálních a ekonomických otázek.
Třetím scénářem je scénář označený "Bezpečnost především", kdy vlády i soukromý sektor budou soutěžit ve snaze zajistit kvalitu života především pro bohatou a silnou část společnosti. Tyto segmenty lidstva budou například roli OSN sledovat s podezřením a soustředí se především na vlastní blahobyt. Ve čtvrtém scénáři by pak vlády, privátní oblast i občanská společnost mohly harmonicky spolupracovat při pokusu zlepšit životní prostředí i kvalitu života lidí s velkým důrazem na rovnost.
"Tyto čtyři scénáře nejsou zkratkou skutečné budoucnosti, která bude obsahovat části všech z nich a také další varianty," podotkla zpráva UNEP.
Za úsilí o zmírnění negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí získal letos Nobelovu cenu míru také Al Gore spolu s Mezivládním panelem klimatických změn. Více čtěte zde.
Ilustrační foto: AP, Profimedia
