Bezpečnostní vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem se propadly na nejnižší úroveň od doby, kdy obě země podepsaly po útocích z 11. září 2001 dohodu o spolupráci. Tato skutečnost ohrožuje protiteroristické programy, které na partnerství Washingtonu a Islámábádu závisejí, napsal s odvoláním na americké a pákistánské oficiální činitele list The Washington Post.
Obě strany se přitom shodují, že se situace bude pravděpodobně ještě zhoršovat, protože vedení pákistánské armády je pod bezprecedentním tlakem z vlastních řad na zeslabení vztahů s USA.
Velitel ozbrojených sil Ašfák Kajání sklidil minulý měsíc jen výsměch od důstojníků, kteří po něm chtěli, aby vysvětlil, proč Pákistán podporuje politiku Spojených států. Podle amerického oficiálního činitele, který si nepřál být jmenován, Kajání "bojuje o přežití". "Jeho velitelé sborů jsou nyní velmi protiameričtí a on je musí uklidňovat," dodal.
Nynější otevřenost velitelů jednotek je v přísné pákistánské vojenské hierarchii nebývalá a otevřená kritika Kajáního je "něčím, čemu zatím ještě žádný pákistánský vrchní velitel ozbrojených sil nemusel čelit", řekl další americký oficiální činitel. "Nikdo by neměl podceňovat tlak, jemuž je (Kajání) nyní vystaven."
Napětí kvůli americko-pákistánským vztahům však narůstá i na americké straně. Zákonodárci ve středu vyjádřili hněv nad skutečností, že řada Pákistánců, kteří pomáhali pro americkou CIA získávat informace o úkrytu Usámy bin Ládina, byla zatčena.
Informátoři zmizeli
Je mezi nimi i pákistánský vojenský lékař Amir Azíz, který žil několik let nedaleko rezidence bin Ládina v Abbottábádu a nikdo ho neviděl od začátku května. Zmizel krátce poté, co americké komando na bin Ládinův úkryt zaútočilo a vůdce teroristické sítě al-Kajda zabilo.
Oficiální činitelé uvedli, že Azíz patřil mezi Pákistánce, kteří dostávali zaplaceno za sledování a fotografování lidí vcházejících do komplexu a vycházejících z něj. Dotyční ale nevěděli, po kom vlastně pátrají. "Jejich rodiny nemají tušení, kam je odvezli," řekl jeden ze sousedů v Abbottábádu.
Podle nejmenovaného amerického činitele se CIA pokusila dostat doktora Azíze i další informátory do bezpečí ještě před jejich zatčením a nabídla jim přestěhování. Ale oni odmítli a "mysleli si, že všechno bude v pořádku", dodal činitel, který nechtěl uvést jméno s ohledem na citlivost tématu.
Tajnůstkářská CIA
Po letech sporadického napětí mezi Washingtonem a Islámábádem se bezprostřední příčinou nynějšího hlubokého propadu stal útok na bin Ládinův úkryt v Abbottábádu, který stál nedaleko pákistánských vojenských zařízení. Pákistán nebyl před operací informován, americký útok byl držen v naprosté tajnosti a to pákistánskou armádu i rozvědku jak rozčílilo, tak zahanbilo.
V uplynulých týdnech Pákistánci znásobili žádosti, aby USA zastavily útoky bezpilotních letounů na základny al-Kajdy a Talibanu na severozápadě pákistánského území a aby se alespoň část amerického personálu stáhla ze základny na jihozápadě země, kterou CIA využívá k vysílání bezpilotních letounů. Americký speciální výcvikový program pákistánské kmenové obrany prakticky ustal. A oficiální činitelé obou zemí potvrdili, že zaměstnanci armády a CIA, kteří se měli do pákistánských programů zapojit, nedostali víza.
Pákistán je klíčovým hráčem ve strategii americké vlády pro válku v Afghánistánu, ale američtí činitelé jsou doma pod obdobným tlakem, aby přijali tvrdší linii. Mnozí v Kongresu považují přítomnost bin Ládina v Pákistánu a důsledky útoku na jeho úkryt za další důkaz, že Pákistánci jsou nespolehlivým partnerem, který se odmítá plně zapojit do boje proti povstalcům, a nezaslouží si ani americkou pomoc ani důvěru.
Americká vojenská a ekonomická pomoc Pákistánu je sice jen malým zlomkem celkových nákladů na afghánskou válku, ale i tak od roku 2002 dosáhla výše téměř 21 miliard dolarů.
