Počet lidí na světě podle propočtů Organizace spojených národů (OSN) dosáhl osmi miliard. Propočty se mohou lišit až o rok, úterek je však podle OSN nejpravděpodobnějším datem. Přesný den i čas stanovila organizace i před 11 lety, kdy 31. října 2011 světová populace přesáhla sedm miliard.
"Tento milník je příležitostí k oslavám naší rozmanitosti a pokroku i připomínkou sdílené odpovědnosti vůči planetě," uvedl k úternímu milníku generální tajemník OSN António Guterres. Nejvíce lidí bude podle OSN dále přibývat v Africe a jižní Asii, konkrétně v osmi zemích, kterými jsou Egypt, Etiopie, Tanzanie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Indie a Filipíny.
Růst světové populace se bude nicméně zpomalovat. Ze sedmi na osm miliard se lidstvo dostalo za zhruba 11 let. Z osmi na devět miliard to bude podle současných projekcí trvat 15 let, a této hranice tedy populace dosáhne v roce 2037. Světový populační růst by se měl zastavit na 10,4 miliardách lidí kolem roku 2080.
Ve většině zemí bude porodnost nižší než 2,1 dítěte na jednu matku, což je podle demografů číslo nutné k udržení populace. V Jižní Koreji porodnost klesla na rekordně nízkých 0,81 dítěte na jednu matku, uvedl web stanice BBC.
Počet lidí na Zemi není podle odborníků přímo úměrný míře jejího znečištění. "Otázkou není počet lidí, ale spíše spotřebitelské vzorce. Takže nejlepší je podívat se nejdříve na znečišťovatele na severní polokouli," řekl agentuře AP klimatolog Bill Hare z nevládní organizace Climate Analytics.
"Polovina nejchudších lidí je zodpovědná za produkci sedmi procent skleníkových plynů. Žárem klimatické změny trpí nejvíce státy jako Mosambik, Senegal nebo Afghánistán," uvedla Katharine Hayhoeová, klimatoložka z Texas Tech University. Hare dodal, že podíl na znečišťování není vyrovnaný ani v rámci bohatých zemí, kde více skleníkových plynů produkuje bohatší vrstva společnosti.
