Počet lidí vězněných ve státech, které jsou členy Rady Evropy, byl loni v lednu nižší než o rok dříve. Uvádí to úterní zpráva Rady Evropy o stavu vězeňství. Počet vězňů ve 49 členských státech, které poskytly údaje, klesl o zhruba 100 tisíc na 1,41 milionu. Snížení podle autorů zprávy zřejmě souvisí i s pandemií covidu-19. Každý třetí vězeň v Evropě trávil trest za mřížemi v Rusku. V Česku je podle studie na počet obyvatel nadále nadprůměrný počet vězňů, tresty jsou také vyšší než v průměru ostatních zkoumaných zemí.
V průměru bylo v zemích Rady Evropy na konci loňského ledna 102 vězňů na 100 tisíc obyvatel. To bylo ve srovnání s lednem předchozího roku o 2,3 procenta méně. V některých zemích je však tento údaj výrazně nadprůměrný. Přes 300 vězněných na 100 tisíc obyvatel mají Rusko a Turecko. Naopak méně než 50 vězňů na 100 tisíc obyvatel měly na konci loňského ledna Island či Finsko.
Česko se 180,2 vězni na 100 tisíc obyvatel patří k zemím nad průměrem hodnocených zemí Rady Evropy (116,1). Meziročně ale klesl o 8,4 procenta. Průměrná délka trestu za mřížemi v ČR činila 25 měsíců, průměr všech zúčastněných států činil zhruba 8,9 měsíce. V Česku je ve srovnání s ostatními zeměmi za mřížemi více žen, kterých je mezi vězni přes osm procent, ale méně cizinců (osm procent). Výrazně nižší je také český údaj o vazbách. Za mřížemi v Česku čeká na soud osm procent zadržovaných, v členských zemích to je 22 procent uvězněných.
Pokles počtu lidí za mřížemi je dlouhodobý. Jen jedna země, a sice Turecko, měla na konci loňského ledna ve srovnání s rokem 2011 vyšší počet vězněných na 100 tisíc obyvatel. Vývoj od února 2020 do konce ledna 2021 ale zřejmě ovlivnila i pandemie. Výrazně se totiž snížily tresty za krádeže a méně bylo i trestů kratších než jeden rok za mřížemi. "Pokles těchto indikátorů by mohl být nepřímým důsledkem uzávěr, které vedly k nižší pouliční kriminalitě," uvedl jeden z autorů statistické zprávy Marcelo Aebi. "Méně styků mezi osobami znamená méně porušení zákona ve veřejném prostoru, a tudíž méně zadržení a menší počet lidí ve vězení," dodal Aebi.
Ve většině států není problém s přeplněnými věznicemi. V průměru na 100 míst za mřížemi připadá 85 vězňů. Přeplněné věznice ale zůstávají v některých zemích jako Rumunsko, Belgie, Itálie, Francie či Švédsko. V ČR bylo zhruba 97 vězňů na 100 míst.
