Skandální jednání. Je na palubě s ekvádorským prezidentem i americký štvanec Edward Snowden? Letadlo bolivijského prezidenta Eva Moralese donutily evropské úřady v úterý večer při letu z Moskvy do Bolívie udělat neplánovanou zastávku ve Vídni. Stroji odmítly dát povolení k přeletu nad svým územím Francie a Portugalsko.
To vše kvůli podezření, že prezident Morales převáží do své vlasti bývalého technika amerických tajných služeb a uprchlíka před americkou spravedlností Edward Snowden. Oznámil to bolivijský ministr zahraničí David Choquehuanca. Později, po rakouském ujištění, že se uprchlík v letadle nenachází, Paříž a Lisabon vydaly souhlas s přeletem. Morales, který byl nucen strávit noc ve vídeňském hotelu, dnes kolem v poledne rakouskou metropoli ve svém leatdele opustil.
Bolivijský viceprezident Alvaro Garcia uvedl, že Moralese "unesl imperialismus".
"Řekli nám, že jde technické problémy, později jsme ale z vysvětlení některých činitelů zjistili, že se objevila nepodložená podezření o přítomnosti pana Snowdena v letadle," uvedl ministr Choquehuanca. "Nevíme, kdo si takovou enormní lež vymyslel," řekl. Dodal, že Paříž a Lisabon budou muset své počínání vysvětlit, protože jejich rozhodnutí "ohrozilo prezidentův život".
Mluvčí rakouského ministerstva zahraničí Alexander Schallenberg, že Snowden s Moralesem na palubě letadle nebyl.
Francie už přelet Moralesova letadla nad svým územím povolila, oznámil bolivijský ministr obrany Ruben Saavedra. Časně ráno doplnil, že souhlas s přeletem vyjádřilo i Portugalsko.
Ministr se domnívá, že za rozhodnutím evropských zemí může být Washington. Evropané se Američanů bojí.
"Máme podezření, že obě evropské vlády využila cizí mocnost, v tomto případě Spojené státy, jako prostředku k zastrašení bolivijského státu a prezidenta Moralese," řekl Saavedra.
Morales byl v Moskvě na zasedání velkých vývozců plynu, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rozhovoru pro ruskou televizi Morales řekl, že Bolívie je ochotna uvažovat o tom, že Snowdenovi poskytne azyl.
Snowden nadále zůstává v tranzitu na moskevském letišti Šeremeťjevo a v úterý zrušil žádost o udělení azylu v Rusku, když se dozvěděl o Putinově podmínce, podle níž by musel ukončit "protiamerickou činnost".
Uprchlík, kterého v USA stíhají za prozrazení tajných informací, mezitím požádal o azyl dvě desítky dalších zemí.
Z oslovených zemí ho zatím výslovně odmítly Brazílie, Finsko, Německo, Indie a Polsko. Úřady Ekvádoru, Islandu, Norska, Rakouska, Španělska a Švýcarska oznámily, že žádost o udělení azylu musí Snowden podat na jejich území, což je v jeho momentální situaci nemožné.
Snowden má zjevně ohromné potíže získat útočiště před pronásledováním, přestože udělal světu službu, když s důkazy doložil, že USA špiclují vedle svých občanů prakticky celý svět včetně svých blízkých spojenců.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro opakovaně ujistil, že jeho země je ochotna Snowdena přijmout.
Případ může mít diplomatickou dohru. Chce se kvůli němu sejít spolek jihoamerických států UNASUR.
Spojené státy jsou podle mluvčí americké diplomacie Jennifer Psakiové v kontaktu se zeměmi, které by mohly posloužit uprchlíkovi k tranzitu či jako konečná destinace, a doufají, že jim Snowdena vydají. "Samozřejmě je to zjevně člověk, kterého bychom chtěli vidět zpátky v USA. A máme velkou naději, že se tak stane," ujistila.
Americký prezident Barack Obama varoval, že udělení azylu Snowdenovi by vedlo k vážným důsledkům.
Snowden se přiznal, že prozradil médiím podrobnosti o utajovaném vládním programu Prism, jehož součástí je sledování internetové a telefonické komunikace v zahraničí. Americké ministerstvo spravedlnosti ho obvinilo ze špionáže a krádeže úředních dokumentů.
V současnosti se nachází v tranzitním prostoru moskevského letiště a nemůže odletět, protože mu USA zrušily platnost cestovního pasu.
