Rada Evropy (RE) schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Server Deutsche Welle v této souvislosti upozornil, že Moskva v případě neobnovení hlasovacích práv hrozila odchodem z organizace. Důvodem k nynějšímu rozhodnutí rady byla také obava o stav lidských práv v Rusku.
Krok v pondělí pozdě večer schválilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, hlavní poradní orgán této mezinárodní organizace. Podle vydaného prohlášení bylo Rusku obnoveno právo "hlasovat, hovořit a být zastoupeno na shromáždění a v jeho orgánech".
Pro obnovení hlasovacích práv se vyslovilo 118 členů shromáždění, 62 bylo proti a deset se hlasování zdrželo. Pro vrácení hlasovacích práv Rusku se vyslovili dva ze čtyř českých zástupců ve shromáždění - Pavel Staněk a Jaroslav Kytýr (oba ANO). Proti návrhu naopak hlasoval František Kopřiva (Piráti), Miroslav Nenutil (ČSSD) se hlasování zdržel.
Rusko pohrozilo odchodem z Rady Evropy v případě, že mu bude zabráněno zúčastnit se středeční volby nového generálního tajemníka této organizace.
Šéf ukrajinské delegace Volodymyr Arjev řekl, že rozhodnutí vysílá "velmi špatnou zprávu" do Moskvy a dalších zemí. "Dělejte si, co chcete, anektujte území jiné země, zabíjejte lidi, a přesto nic neztratíte," uvedl.
Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. "Okamžitý dopad odchodu Ruska z rady by nepocítil Kreml, ale spíše ruští občané," uvedla v prohlášení loni v prosinci organizace na ochranu lidských práv nazvaná Nizozemský helsinský výbor (NHC). "Odchod Ruska z rady by Rusům odepřel ochranu a spravedlnost poskytovanou soudem a zhoršil by v zemi lidská práva."
Agentura uvedla, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro občany Ruska, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli korupci a vlivu vlády na soudní systém. Podle výroční zprávy štrasburského soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.
