Rusko a Čína využily svého práva v Radě bezpečnosti OSN a vetovaly rezoluci, která zaštítila plán Ligy arabských států (LAS) vyzývající k zastavení krvavých represí v Sýrii a k rezignaci prezidenta Bašára Asada.
Sýrii téměř rok ochromují protivládní nepokoje a především Moskva se jako spojenec Damašku dlouhodobě snaží hájit Asadův režim. Jen pár hodin před hlasováním v Radě bezpečnosti informovaly televizní stanice Al-Arabíja a Al-Džazíra, že syrská armáda v noci na dnešek ostřelovala obytné čtvrti ve městě Homs a že si incident vyžádal přes 200 mrtvých.
Ministryně zahraničí Spojených států Hillary Clintonová v reakci na odmítavý postoj Ruska prohlásila, že s Moskvou není možné na rezoluci k Sýrii konstruktivně spolupracovat. Podle ní není možné vyřešit rozpory jak s Ruskem, tak s Čínou. Přitom všech ostatních 13 členských zemí RB OSN usnesení jednoznačně podpořilo.
Během bezpečnostní konference v německém Mnichově Clintonová vyzvala k okamžité akci proti syrskému režimu. Vyloučila nicméně vojenskou intervenci, ovšem vyzvala k tvrdému postupu v Radě bezpečnosti.
Podle ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina byl návrh rezoluce "nevyvážený". Text "vyzýval ke změně režimu, podněcoval opozici k úsilí o získání moci" a oběma "stranám (opozici i Asadově vládě) adresoval nevyvážené poselství", tvrdí Čurkin. Text podle něj "neodrážel realitu situace v Sýrii".
Dokument LAS, který se stal základem pro návrh rezoluce OSN, kromě výzvy k rezignaci prezidenta Asada odsuzuje také porušování lidských práv, jehož se dopouští syrský režim na vlastním lidu.
Liga dnes opět vyzvala Asadův režim, aby zastavil krvavé represe proti demonstrantům a "přestal hledat bezpečnostní řešení, které již ukázalo svou neúčinnost". Výzva k zastavení zabíjení směřovala ke všem stranám s tím, že by měly nechat arabské i další zahraniční diplomaty, aby se pokusili najít řešení syrské krize.
Ještě předtím předseda arabského parlamentu, instituce nezávislé na LAS, vyzval všechny členské země, aby s Damaškem přerušily diplomatické vztahy.
V několika zemích také stoupenci syrské opozice napadli velvyslanectví své země - například v libyjském Tripolisu, Kuvajtu či Káhiře, terčem útoku se stala i syrská ambasáda v Londýně, Německu, Řecku nebo ve Spojených státech.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru uvedl, že je potřeba vyslat signál syrskému režimu, že Západu tamní události nejsou lhostejné. "Nejsem přesvědčen, že to bude mnoho pomáhat, ale aspoň nějaký signál bychom měli vyslat," řekl v Mnichově před jednáním RB OSN.
Britský ministr zahraničí William Hague Rusko a Čínu obvinil, že svým vetem "opustily syrský lid a jen vybízejí brutální režim prezidenta Asada, aby se dopouštěl dalších masakrů, jako byl ten v Homsu". Jeho francouzský kolega Alain Juppé řekl, že rusko-čínské veto "paralyzovalo mezinárodní společenství". Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna veto "oslabuje roli OSN".
Násilí v Sýrii si od začátku protestů loni v březnu vyžádalo už nejméně 6000 lidských životů. Snad nejhorší zásah vládních sil si v noci na dnešek podle televizních stanic Al-Arabíja a Al-Džazíra vyžádal v Homsu přes 200 mrtvých. Mnohé oběti jsou ženy a děti, napsala agentura AFP s odvoláním na syrské skupiny pro lidská práva. Bombardování města údajně trvalo přes tři hodiny. A z celé Sýrie je hlášeno dalších okolo 200 mrtvých.
Syrské vedení to ale popírá a uvádí, že civilisty v Homsu zabili stoupenci opozice. Podle syrských úřadů také měly zprávy o značném počtu obětí za cíl ovlivnit Radu bezpečnosti OSN před dnešním hlasováním.
