zerbájdžán dnes ohlásil jednostranné ukončení palby a bojových operací u Náhorního Karabachu, aby vyhověl výzvám mezinárodního společenství. Podle Arménů ale boje pokračují. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev obvinil Arménii, že si nepřeje mír, protože se nechce stáhnout z okupovaných území, ale udržet dosavadní stav. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujistil, že Turecko bude Ázerbájdžán podporovat až do konce.
"Ozbrojené síly Ázerbájdžánu zastavily protiofenzívu a odvetná opatření proti nepříteli a přistoupily k posílení obrany osvobozených území," uvedlo ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Současně varovalo, že odpoví "všemi prostředky", pokud Arméni nepřestanou s provokacemi.
"Ázerbájdžánci bez ohledu na prohlášení (o ukončení palby) pokračují v palbě na jednotlivých úsecích frontové linie," uvedlo naopak karabašské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti.
Agentura TASS citovala z prohlášení arménského ministerstva obrany, podle kterého karabašské jednotky přešly do protiútoku a dobyly zpět strategickou výšinu, kterou v sobotu ovládla ázerbájdžánská vojska. Dva muži byli při této operaci raněni. Na dalších úsecích fronty prý nepřítel ztratil dva tanky a bojové vozidlo pěchoty. Ázerbájdžánské prohlášení označil mluvčí ministerstva Arcrun Ovannisjan za pouhou "informační past".
"Arménie nechce mír, nechce opustit okupovaná území a vyvinula veškeré úsilí na to, aby v co největší míře zachovala dosavadní stav," prohlásil prezident Alijev na poradě ázerbájdžánské bezpečnostní rady; prezidentovo vystoupení odvysílala televize. Připomněl, že o řešení karabašského konfliktu se jedná už dvě desetiletí, a obvinil Arménii, že v klíčových okamžicích sahala po provokacích. "Neporušili jsme příměří, jen jsme důstojně odpověděli na provokace (...) Arménie uštědřila veliký úder mírovému procesu," prohlásil o nejnovějším vyhrocení situace.
Arméni naopak z eskalace obviňují Baku a tvrdí, že boje propukly útokem ázerbájdžánských vojsk v noci z pátku na sobotu. Boje si vyžádaly nejméně tři desítky mrtvých a jsou označovány za nejvážnější od roku 1994, kdy bylo uzavřeno příměří ve válce o převážně Armény osídlenou oblast, která se za pomoci Arménie odtrhla od Ázerbájdžánu.
Arménie podle nepotvrzených zpráv médií přesouvá do Náhorního Karabachu jako posily taktické rakety Točka-U, raketomety Smerč, obrněnou techniku a bitevní letadůa. V samém Karabachu úřady údajně mobilizují dobrovolníky a připravují se na povolání záložníků do jednotek, i když současně ujišťují, že mají situaci pod kontrolou.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany v sobotu oznámilo ovládnutí několika strategických výšin a obcí v Náhorním Karabachu. Přiznalo ztrátu 12 vojáků, bitevního vrtulníku a tanku, ale Arméni prý přišli o stovku vojáků, 15 děl a šest tanků. Jerevan tato tvrzení odmítl jako dezinformaci. Podle arménského prezidenta v bojích bylo zabito 18 vojáků a dalších 35 utrpělo zranění.
Úřad proarménského karabašského prezidenta tvrdí, že při ázerbájdžánském ostřelování zemřel 12letý chlapec a dvě další děti byly zraněny.
Přestřelky pokračují nehledě na výzvy z Ruska, Spojených států, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě k ukončení palby. "Opačné stanovisko vyjádřilo Turecko, které vyjádřilo solidaritu a rozhodnou podporu Ázerbájdžánu," napsal ruský server Newsru.com.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ujistil, že Turecko bude Ázerbájdžán v konfliktu s Arménií podporovat až do konce. "Modlíme se, aby naši bratři zvítězili a utrpěli co nejmenší ztráty," prohlásil během návštěvy Spojených států.
České ministerstvo zahraničí odsoudilo použití síly a vyjádřilo politování nad oběťmi na životech, zejména mezi civilním obyvatelstvem. Vyzvalo znepřátelené strany k zastavení palby a dodržování příměří.
