Speciální oddíly běloruské KGB hlídkují před bydlištěm atentátníků z minského metra, kteří byli v minulých dnech popraveni. Podle zpráv běloruského tisku brání lidem pokládat k oběma domům květiny. Ze stejných důvodů byla posílena ostraha běloruského velvyslanectví v Moskvě a v Kyjevě. Opoziční tisk mezitím spekuluje o příčinách neobvyklého spěchu, s nímž byla poprava vykonána.
Dva pětadvacetiletí Bělorusové z Vitebska Dzmitryj Kanavalav a Uladzislav Kavaljov byli loni v listopadu odsouzeni k trestu smrti za atentát v Minsku, při němž patnáct lidí zahynulo a stovky dalších byly zraněny. O popravě odsouzených byly rodiny zpraveny koncem minulého týdne, datum popravy ani místo uložení jejich těl nebylo oznámeno.
Žádný ze zhruba 400 rozsudků smrti nebyl od počátku 90. let v Bělorusku vykonán tak rychle po vynesení verdiktu, píše server Naviny.by. Dzmitryj Kanavalav a Uladzislav Kavaljov přišli o život v neobvyklém spěchu, který vyvolává řadu otázek.
Proč tak spěchali?
"Za celou svou právní praxi si nevybavuji případ, kdy by byl rozsudek vykonán tak rychle," řekl běloruským novinářům právník běloruského Helsinského výboru Hary Pahaňajla. "Pachatelé byli zastřeleni ještě dřív, než se k případu vyjádřil výbor OSN pro lidská práva. Státem najatý kat nevyčkal ani stížnosti pro porušení zákona, kterou se obhájci odsouzených chystali podat," řekl advokát.
Poprava je podle něj projevem opovržení vůči běloruským zákonům i mezinárodním smlouvám. "Je to cynická vražda spáchaná jménem státu," prohlásil Pahaňajla.
Podle běloruských médií bývá v zemi pravidlem, že od rozsudku k popravě uběhne přinejmenším rok, a to i tehdy, když prezident země odmítne žádost o milost. V případě Kanavalava s Kavaljovem uplynuly od rozsudku do popravy tři a půl měsíce. "Jako by chtěl někdo zamést stopy," uvedl server Naviny.by.
KGB postavila hlídky
Běloruská tajná policie KGB podle běloruského tisku postavila před bydliště obou popravených odsouzenců své hlídky. Policisté blokují přístup kolemjdoucích, kteří přinášejí k domům kytice květin. Květy leží podle agentury BelaPAN i před běloruským velvyslanectvím v Moskvě, kam je lidé položili jak k uctění památky obětí exploze v minském metru, tak i dvou Bělorusů odsouzených za jejich smrt.
Šéf běloruského ústavního soudu Pjotr Miklaševič v rozhovoru pro minskou televizi CTV odmítl spekulovat, zda poprava Kanavalava a Kavaljova byla v zemi poslední. V běloruském trestním zákoníku totiž figuruje článek o trestu smrti jako dočasné ustanovení "platné až do jeho zrušení".
Rozhodnutí zrušit či ponechat trest smrti je podle Miklaševiče svrchovaným právem Běloruska. "Reálná skutečnost je taková, že k těžkým a velmi těžkým zločinům v naší zemi bohužel stále dochází," řekl šéf ústavního soudu. Připomněl, že v referendu o zrušení trestu smrti v roce 1996 se 80 procent Bělorusů vyslovilo pro jeho zachování.
