Nesváry mezi povstalci
Čečenský „emír“ Umarov přišel o podporu náčelníků

Vůdce severokavkazských muslimských radikálů a samozvaný emír tohoto regionu na jihu Ruska Doku Umarov se zřejmě definitivně pohádal s veliteli čečenských povstalců, kteří mu vypověděli poslušnost. Rozkol podle ruských komentátorů může vést k další eskalaci násilí. Aslanbek Vadalov, Chusejn Gakajev a Tarchan Gazijev podle Umarovova prohlášení, zveřejněném na jednom z islamistických serverů, porušili přísahu, jsou zbaveni hodností a velení a mají se zodpovídat před islámským soudem.

Za rozkol však podle expertů může nejspíše Umarov sám. Počátkem srpna totiž nejprve rezignoval na svou funkci a vybídl k podpoře Vadalova jako svého nástupce. Ale vzápětí si vše rozmyslel: odchod popřel a předchozí prohlášení označil za zfalšované. Sesadil také hlavního ideologa "emirátu" Movladiho Udugova, který prý zveřejnil záznam Umarovova vystoupení na internetu ještě dříve, než je stačil projednat s předáky povstalců v Dagestánu, Ingušsku a Kabardii.

Čečenské velitele takový postup zklamal a vypověděli svému vůdci poslušnost. "Umarov nemůže být naším vůdcem, protože od někoho dostává rozkazy," prohlásil Gakajev v polovině srpna.

Umarov podle analytika Alexandra Malašenka z moskevského centra Carnegie nejprve pod tlakem čečenských bojovníků opravdu chtěl odstoupit. Ale pak - pod tlakem kabardinsko-balkarského křídla radikálů - demisi odvolal.

"Nejradikálnější poradci ho nenechali odejít, protože jako vůdce potřebují věhlasného banditu," řekl listu Kommersant. "Umarov už dávno nic nekontroluje, manipulují jím jiní lidé a to i vedlo k neposlušnosti čečenských bojovníků," usoudil politolog Ruslan Martagov. Osud Umarovova "emirátu Kavkaz" se tak zdá být zpečetěn.

Do civilistů ne!

Umarov, představující křídlo přívrženců radikálního islámu mezi severokavkazskými povstalci, čelil kritice za teroristické útoky na civilní obyvatelstvo na Světovém kongresu čečenského národa, který se nedávno konal u Varšavy pod vedením exilového vůdce Achmeda Zakajeva, považovaného za umírněného předáka povstalců.

Podle dřívějších zpráv některých ruských médií se Umarovovi odpůrci pokusili čečenského vůdce otrávit a jeho zdraví je silně podlomené.

Od Umarovova posléze odvolaného odchodu si ruští komentátoři nejprve slibovali uklidnění situace na Kavkaze, ale rychle změnili názor. Spíše prý hrozí, že rozhádaní povstalci budou chtít jeden druhého předčít v pořádání krvavých lázní, aby zvýšili svou prestiž a dokázali, že rozkol nijak nesnížil jejich bojechtivost.

Do souvislosti se sporem se už dávají poslední útoky povstalců, včetně nájezdu čečenských povstalců na rodnou vesnici prokremelského prezidenta tohoto regionu Ramzana Kadyrova, při kterém zahynulo šest čečenských policistů a dalších 17 lidí utrpělo zranění, podle úřadů bylo zlikvidováno i 12 povstalců. Sám Kadyrov se zapřisáhl, že nikomu dávat milost nebude, a na hlavy velitelů vypsal odměny po deseti milionech rublů (skoro šest milionů Kč).

Podobné rozkoly zažili čečenští povstalci i v minulosti; už v roce 1998 vstoupil Umarov do ostrého konfliktu s čečenským prezidentem Aslanem Maschadovem a podobně v roce 2007 se Zakajevem.