Ruský prezident Dmitrij Medveděv odvolal 18 vysoce postavených armádních důstojníků v čele s prvním zástupcem náčelníka generálního štábu Alexandrem Burutinem. Kreml a ministerstvo obrany se zdržely vysvětlení, ale analytici a média se dohadují, že čistka je důsledkem neprůhledných a předražených armádních zakázek. Ty v letech 2009 až 2011 mají dosáhnout rekordní výše čtyř bilionů rublů (asi 2,4 bilionu Kč).
Právě zakázky výzbroje pro ruskou armádu měli sesazení generálové vesměs na starosti. Burutin se sice poslední dobou zabýval i novou rusko-americkou dohodou o snížení stavu strategických útočných zbraní, sotva se mu ale mohly vyčítat potíže s ratifikací v Senátu amerického Kongresu.
"Někteří z propuštěných pracovali v zakázkových správách ministerstva, takže nejspíš existovaly výhrady k neúčelnému vynakládání prostředků," usoudil analytik Ruslan Puchov.
Anonymní zdroj z ministerstva obrany dokonce serveru gazeta.ru řekl, že důvodem Burutinova pádu byla "naprostá neschopnost". Generála však prý nebylo možné dříve propustit, protože by stín padl i na Kreml. Burutin býval v letech 2003 až 2007 poradcem tehdejšího prezidenta Vladimira Putina pro vojenskoprůmyslový komplex. "Je to jeden velký skandál, a tak ho propustili hned, jakmile směli. (Ministr obrany Anatolij) Serďukov se zbavil přítěže," dodal.
"Část demisí jde samozřejmě na vrub armádní reformě, ale další část seznamu nevyhnutelně vede k úvahám o utrácení peněz," míní i šéfredaktor časopisu Nacionalnaja oborona Igor Korotčenko. Viníky podle něj často nelze trestně stíhat, lze se jich však zbavit jinak.
Ještě v létě prezident odvolal dalšího z dlouholetých Putinových spolupracovníků Viktora Čerkesova z čela agentury Rosoboronpostavki, která má dodávky armádní výzbroje na starosti. Nahradila jej Naděžda Sinikovová, která až dosud - podobně jako dříve i ministr obrany Serďukov - pracovala v daňové policii. Medveděv byl s prací agentury za Čerkesova nespokojen a naléhal na transparentnost armádních zakázek.
"Pravděpodobnost, že odvolání souvisejí s korupcí, samozřejmě existuje. Ale spíše to souvisí s ministrem Serďukovem. Propouští ty, kteří se mu znelíbili či si troufli oponovat," poznamenal analytik Anatolij Cyganok. Připomněl, že část generality, která si dovolila kritizovat civila v čele ministerstva, už musela odejít.
"Když jsem přišel na ministerstvo obrany, byl jsem v rozpacích z rozsahu zlodějny. Tento pocit jsem dosud neztratil... Systém se tak zakořenil, že se stal způsobem myšlení," připustil Serďukov v rozhovoru pro časopis Russkij Newsweek a postěžoval si na dosavadní beztrestnost viníků, s kterou se snaží skoncovat.
Současně upozornil, že USA na přezbrojení vynakládají 719 miliard dolarů, Rusko jen 50 miliard.
S rozpadem Sovětského svazu vyschl mohutný pramen financí pro dříve privilegovanou armádu. V éře prezidenta Putina se poměry zlepšily, ale krátká válka s Gruzií v srpnu 2008 odhalila tolik nedostatků, že Serďukov musel urychlit armádní reformu.
Podle analytiků problém spočívá i v tom, že nové zbraně převážně představují jen modernizaci sovětských vzorů, ale jsou o stovky procent dražší. Reakce na předchozí neúspěchy však spočívala jen ve vyhlašování nových a nových zbrojních programů. Ve snaze zvýšit konkurenci mezi dodavateli si nyní ministerstvo začíná pořizovat výzbroj i v cizině, což za sovětských dob bylo nemyslitelné.
