Proměnit dějiště nejhorší jaderné havárie v dějinách na gigantickou solární farmu. Takový je plán ukrajinských vládních činitelů, kteří věří, že slavná lokalita přiláká zahraniční investory.
Těm, kdo mají v paměti černobylskou katastrofu a ničivé dopady, které měla na všechny aspekty lidského života, se projekt může zdát surrealistický. Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny na severu Ukrajinské sovětské socialistické republiky explodoval 26. dubna 1986 a zamořil značný kus Evropy. V okruhu deseti kilometrů od areálu (uzavřeného od roku 2000) dosahuje úroveň ozáření stále 1700 nanosievertů za hodinu, což je hodnota 10 až 35krát vyšší, než je norma v USA.
"Toto území se samozřejmě nehodí k jakémukoli zemědělskému využití, ale oblast je přizpůsobena výzkumným a technologickým projektům," vysvětluje ukrajinský ministr životního prostředí Ostap Semerak.
Do konce letošního roku by měly dvě soukromé společnosti na zhruba šesti hektarech vybudovat dvě solární elektrárny, každou s výkonem až tří megawattů. V porovnání se 4000 megawatty sovětské jaderné elektrárny drobnost, ale další panely by měly přibýt v roce 2017.
Úřady daly pro tyto účely k dispozici až šest tisíc hektarů půdy nacházející se v "zapovězené zóně", tedy v okruhu třiceti kilometrů od elektrárny. Jaký výkon by mohl nový areál poskytovat, zatím specifikováno nebylo.
Na Ukrajině se momentálně vyrábí padesát procent elektrické energie v jaderných elektrárnách, čtyřicet procent dodávají elektrárny tepelné, poháněné převážně uhlím. Následují vodní elektrárny se sedmi procenty, solární zařízení tvoří méně než procento dodávek.
Podmínky lepší než v Německu
"Mnoho mezinárodních společností o projekt projevilo zájem. Myslím, že při úspěšných jednáních by se mohly projekty rozběhnout příští rok," říká Semerak. Zahraniční investory podle něj láká kvalifikovaná pracovní síla a cenová dostupnost pozemků, vyplývající z nemožnosti zemědělského využití. Okolí bývalé elektrárny je až na asi sto starších navrátilců liduprázdné a během třiceti let od katastrofy se proměnilo v unikátní rezervaci, kde se daří rostlinstvu i divokým zvířatům.
Ministr životního prostředí již svůj plán předložil Evropské bance pro obnovu a rozvoj. Banka koncem července odpověděla, že si "dovede představit účast na projektu, jakmile přijdou realizovatelné investiční návrhy" a budou zodpovězeny otázky týkající se ekologických rizik.
Analytici považují plán za "technicky" možný. "Klimatické podmínky a intenzita slunečního záření jsou na Ukrajině lepší než v Německu, kde je solární energetika velmi rozšířená. Z tohoto hlediska je zóna pro solární elektrárnu vhodná," říká Dmitro Lukomoski, výkonný ředitel ukrajinské společnosti Rentechno zabývající se obnovitelnými zdroji.
Kromě toho je tu výhoda použitelnosti části vybavení bývalé jaderné elektrárny, zejména vedení vysokého napětí. "Je to velmi důležitý faktor, jestliže chcete vyrobenou elektřinu dopravit ke spotřebitelům," říká Lukomski. Přesto dodává, že realizace "bude vyžadovat spoustu peněz". "Pokud se zapojí investoři, pak jsou vyhlídky dobré. Bez nich jsou šance na úspěch malé," myslí si.
Ať už ale jde o konflikt na východě země, který si od svého vypuknutí v roce 2014 vyžádal již 9500 obětí, politickou nestabilitu, nebo především hluboce zakořeněnou korupci, Ukrajina není pro investory zrovna jasnou volbou. "Obecně vzato, není (podnikatelské) klima lákavé," shrnuje odborník na energetiku Olexij Chabatjuk.
