Evropská unie rozšíří kvůli krizi na Krymu své takzvané sankce na dalších 12 občanů Ruska. Paradoxní je, že obsahem minisankcí je zmrazení kont vybraných osob, třebaže podle ruského zákona nemůžou mít ruští politici v zahraničí bankovní účty. Otázkou tedy je, co se vlastně zmrazuje... Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU k hospodářským sankcím, na jejichž přípravě má začít pracovat Evropská komise i členské země.
Novinářům to dnes po půlnoci řekli předseda Evropské komise José Barroso a Herman Van Rompuy, který summitu předsedal. Bylo také rozhodnuto zrušit summit EU-Rusko a konat se nemají ani dvoustranné schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni.
Oněch 12 jmen, které v nejbližší době doplní od pondělí známý seznam 21 osob z Ruska i Krymu, bude zveřejněno zřejmě už dnes.
"Jde představitele ruského parlamentu, jde o lidi z okolí prezidenta Putina a také o některé představitele ruské armády," přiblížil český premiér Bohuslav Sobotka okruh osob, jejichž jména se na rozšířeném seznamu objevila.
Podle něj se v budoucnu nedá vyloučit další rozšiřování seznamu. EU se snaží zajistit, aby umístění konkrétního jména na seznam obstálo při soudním sporu.
Diplomaté v neformálních rozhovorech už v minulých dnech zmiňovali osoby ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina nebo Vladislava Surkova či Sergeje Glazjeva, poradců prezidenta Vladimira Putina.
Hovořilo se také o Dmitriji Kiseljovovi, ruském televizním moderátorovi s jasnou protizápadní rétorikou, a Valentině Matvijenkové, šéfce Rady federace, horní komory ruského parlamentu.
Svůj vlastní seznam ruských představitelů, vůči kterým uplatňují své sankce, mají a doplňují také Spojené státy.
Unie vyzvala k dohodě na vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu. "Pokud v příštích dnech nevznikne věrohodná mise OBSE, Evropská unie vyšle vlastní misi," poznamenal Van Rompuy. Sobotka řekl, že Praha je připravena se na misi EU podílet; v pondělí se situací kolem Ukrajiny bude zabývat česká Bezpečnostní rada státu.
Podle Merkelové by mise EU měla působit na jihu a východě Ukrajiny. "Neumím si představit, že bychom od Ruska dostali povolení udělat misi EU na Krymu. To se mi zdá nereálné. Ale můžu se zeptat," uvedla německá kancléřka. Zdůraznila přitom, že upřednostňuje realizaci pozorovatelské mise OBSE.
Dalekosáhlé následky budou podle Van Rompuye mít případné další ruské kroky destabilizující situaci. "Tím myslíme následky pro vztahy v širokém spektru ekonomických oblastí," zdůraznil Van Rompuy. Stín možných sankcí už se podle něj projevuje na ruském investičním prostředí. "Sankce nejsou otázkou odplaty. Jsou nástrojem zahraniční politiky. Nejsou cíl sám o sobě, ale prostředek," řekl.
Podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda je stále prostor pro dialog. "Nebylo snadné najít potřebný jednotný názor na sankce, které mohou být zavedeny pokud bude situace dál eskalovat," připustil Hollande, který doufá, že sankce nakonec nebudou zapotřebí. Efektivní sankce ale budou něco stát nejen ty, vůči kterým jsou zaměřené, ale i ty, kdo je spouští.
Evropa si však podle francouzského prezidenta "nemůže sedět na rukou" ve chvíli, kdy čelí nelegálnímu aktu podobného rozsahu.
Cílem unie je podle Van Rompuye zastavit ruské akce proti Ukrajině a obnovit suverenitu této země. K tomu je však zapotřebí dialogu, který EU podporuje stejně jako všechny vícestranné rozhovory. "V situaci, jako je tato, si musíme zachovat chladnou hlavu," podotkl Van Rompuy. Zopakoval také pozici EU, že obsazení Krymu ruskými vojáky, referendum a následnou ruskou anexi ukrajinského poloostrova unie neuznala a uznávat nebude.
Summit požádal Evropskou komisi, aby "zhodnotila právní důsledky anexe Krymu" a navrhla v souvislosti s ním rychlé zavedení hospodářských, obchodních a finančních restrikcí, vysvětlil předseda Evropské komise José Barroso.
Komise má také navíc navrhnout podobu možných sankcí vůči Rusku jako takovému a spočítat hospodářské dopady jejich různých variant, na čemž už ostatně určitou dobu neoficiálně pracuje.
"Vysíláme jasnou, silnou a neměnnou zprávu," poznamenal při odchodu britský premiér David Cameron.
Asociace Ukrajiny s EU nabývá písemných podob
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dnes podepsal s lídry EU na summitu v Bruselu politickou část asociační dohody EU s Ukrajinou. Prezident EU Herman Van Rompuy při slavnostním podpisu prohlásil, že asociační dohoda může sloužit jako kompas na evropské cestě Ukrajiny. Podle Jaceňuka je dnešek historickým dnem pro jeho zemi a prvním krokem k členství Ukrajiny v EU.
"Věříme, že je to i historický den pro celou Evropu," uvedl Jaceňuk. "Chceme být součástí velké evropské rodiny a toto je první krok k tomu, aby Ukrajina dosáhla svého konečného cíle plného členství," dodal.
Podpis částí dokumentu týkajících se politického dialogu, spolupráce v obranné a bezpečnostní politice či podpory při reformách je výrazem unijního zájmu spolupracovat s nynější přechodnou vládou v Kyjevě, neuznávanou Moskvou.
"Symbolizuje význam, který obě strany přikládají těmto vztahům, a uznává touhu ukrajinského lidu žít v zemi, které vládnou hodnoty, demokracie a vláda práva," konstatoval Van Rompuy.
"Ať je podporou a posilou pro politické rozhodování lídrů a občanů, kteří chtějí vybudovat demokratickou a jednotnou Ukrajinu, ochraňující všechny skupiny a menšiny a žijící v míru se svými sousedy," dodal nejvyšší představitel unie.
Jaceňuk spolu s Van Rompuyem, předsedou Evropské komise Josém Barrosem a šéfy států a vlád evropské osmadvacítky, mezi nimiž byl i český premiér Bohuslav Sobotka, stvrdili preambuli, první, druhou a sedmou hlavu smlouvy a také závěrečný protokol, odsouhlasený v pondělí ministry zahraničí EU.
Dohoda je prozatímní a její signatáři se v ní zavázali, že chtějí dotáhnout do konce jednání i o ostatních částech dokumentu. Podpisu se tak dnes dočkala část textu, který loni v listopadu odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.
Následné demonstrace proti jeho rozhodnutí odstartovaly na Ukrajině krizi, která zatím skončila Západem neuznaným připojením ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci.
Unie také hodlá až do listopadu ze své strany jednostranně plnit podmínky smlouvy o volném obchodu, která je s asociační dohodou spojená. Otevře tak svůj trh pro naprostou většinu ukrajinského zboží.
Tuto část balíčku unijní hospodářské pomoci určené Ukrajině musí ještě formálně potvrdit členské země a také Evropský parlament.
Celý komplex dohod by měl být podle představ unijních diplomatů podepsán nejspíš někdy po 25. květnu, kdy se mají na Ukrajině konat prezidentské volby. Poté budou muset smlouvy projít také ratifikačním procesem v unijních státech
Už zase sankce? Kreml připravuje protisankce
Ruské ministerstvo zahraničí bude Kremlu doporučovat zavedení sankcí proti Západu obdobných těm, které USA a Evropská unie vyhlásily Moskvě. Ruským novinářům to dnes řekl náměstek ruského ministerstva zahraničí Grigorij Karasin. Sankce Západu jsou podle Karasina "z mezinárodně právního hlediska absolutně nezákonné".
"Sankce proti Rusku Západ nezavádí poprvé," řekl ruský diplomat. "Máme už vyzkoušené postupy, budeme vládě a prezidentovi navrhovat odvetné kroky, protože sankce ponechané bez odpovědi jen povzbuzují apetit," dodal. Upozornil, že po jmenovitých sankcích mohou následovat sankce vyhlášené proti celým odvětvím ruského průmyslu a hospodářství.
"Z mezinárodně právního hlediska je sankční režim absolutně nezákonný. Pokud někdo porušuje mezinárodní právo, nelze to nechat bez odpovědi," prohlásil Karasin.
Washington ve čtvrtek v reakci na ruskou anexi ukrajinského poloostrova ohlásil sankce proti dalším vysokým ruským představitelům.
V odvetě pak Rusko uvalilo sankce vůči vybraným Američanům. Evropská unie zároveň oznámila, že rozšíří kvůli krizi na Krymu své sankce na dalších 12 občanů Ruska. Pokud bude Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU i k hospodářským sankcím.
