Za vrcholnou hrozbu pro bezpečnost své země označil rozšiřující se ekonomickou, politickou a vojenskou přítomnost USA v tradičních sférách vlivu Ruska náčelník ruského generálního štábu Jurij Balujevskij. Učinil tak na webové stránce ruského ministerstva obrany. Podle agentury AP je to nejnovější signál sílícího ochlazování v rusko-amerických vztazích.
Podle Balujevského teď Rusko čelí dokonce ještě větší vojenské hrobě než v éře studené války. Země podle něj potřebuje novou vojenskou doktrínu, aby mohla na tyto výzvy reagovat.
"Spolupráce Ruska se Západem na základě formování společných či blízkých strategických zájmů nenapomohla vojenské bezpečnosti (Ruska)," uvedl Balujevskij. "Navíc se situace v mnoha regionech světa, které jsou důležité pro Rusko a nacházejí se nedaleko jeho hranic, občas stává složitější."
Balujevskij označil "kurz amerického vojenského velení orientovaný na zachování jeho globálního vedoucího postavení a expanzi jeho ekonomické, politické a vojenské přítomnosti v tradičních zónách vlivu Ruska" za vrcholnou hrozbu pro národní bezpečnost své země.
Ruský prezident Vladimir Putin nedávno hněvivě reagoval na záměr USA umístit část své protiraketové obrany v České republice a Polsku. Pohrozil v této souvislosti účinnými protiopatřeními a novými zbraněmi, vůči kterým prý protiraketový štít bude bezmocný. Obě zmíněné země jsou bývalými sovětskými satelity a staly se členy NATO.
Problémem nejsou jen základny
Ruští oficiální činitelé rovněž zaútočili na USA a jejich spojence v NATO kvůli jejich neochotě ratifikovat revidovanou Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Ta byla podepsána v roce 1990 v Paříži a revidovaná v roce 1999 na summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v tureckém Istanbulu členy NATO a státy bývalé Varšavské smlouvy. Stanoví zúčastněným zemím limity výzbroje v pěti kategoriích konvenčních zbraní: tanků, bojových obrněných vozidel, dělostřelectva, bitevních letadel a útočných vrtulníků.
Rusko pozměněnou verzi CFE ratifikovalo, ale USA a další členské země NATO to odmítly udělat, dokud Moskva nesplní svůj závazek a nestáhne vojska z postsovětského Moldavska a Gruzie. Podle tvrzení Moskvy žádná taková spojitost neexistuje. Souhlasila se stažením svých jednotek z Gruzie, vzepřela se však požadavku Západu, aby stáhla armádu ze separatistického moldavského Podněstří.
Foto: Archiv
