Bělorusové hlasovali v parlamentních volbách. Oficiální výsledky voleb, které rozhodnou o obsazení dolní komory parlamentu na další čtyři roky, se očekávají v pondělí. O vítězi voleb, které bojkotovaly dvě hlavní opoziční strany, je však jasno ještě před sečtením hlasů. Stanou se jím spojenci autoritativního prezidenta Alexandra Lukašenka.
Žádné z voleb za osmnáctileté éry panování Lukašenka západní státy ani celoevropské instituce neuznaly za svobodné a demokratické a výjimkou nejsou ani ty letošní. Kritici je přezdívají "volby bez volby". Lukašenko označil názor západního světa na běloruské volby za nezajímavý: "Toto jsou volby pro Bělorusko, ne pro Západ." Humanitární organizace očekávají v zemi hromadná zatýkání členů opozice, aby se po oznámení výsledků předešlo demonstracím a nepokojům, které nastaly i po prezidentských volbách v roce 2010
Opoziční hnutí Sjednocená občanská strana a Běloruská národní fronta v době před hlasováním, která byla prakticky nepoznamenaná volební kampaní, kritizovala zejména velmi omezený přístup do médií a zátahy proti svým příznivcům na politických shromážděních.
I přes bojkot dvou hlavních opozičních bloků se podle agentury AP voleb účastní kolem 40 kandidátů z komunistických a levicových uskupení kritických vůči Lukašenkovi. Neočekává se však, že by se někdo z nich dostal do parlamentu, v němž od roku 2004 nezasedá žádný člen opozice.
"Lukašenko učinil volby zcela absurdními, ani se nesnaží jim dát demokratickou fasádu. Už zná jména nových členů parlamentu," nechal se slyšet Vital Rymaševski, který proti Lukašenkovi neúspěšně kandidoval při prezidentských volbách v roce 2010, po nichž následovaly tvrdé zátahy proti opozici. Lukašenko kritiku odmítá; bojkot dvou hlavních opozičních bloků podle něj ukazuje na jejich slabost.
V parlamentních volbách, na něž dohlíží 330 pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mohli Bělorusové hlasovat předčasně již během týdne. Tuto možnost propagovanou běloruskými úřady využilo kolem 65 procent oprávněných voličů.
