Dne 9. dubna 1991 vyhlásil parlament v Tbilisi nezávislost Gruzie. Stalo se tak přesně dva roky po krvavém masakru, kdy sovětské jednotky v gruzínské metropoli zabily devatenáct účastníků pokojné demonstrace.
Přijatá deklarace navazovala na Akt o nezávislosti z 26. května 1918. Státní rada SSSR odmítla nezávislost Gruzie uznat a Tbilisi v červnu formálně přerušilo veškeré svazky se SSSR.
Tehdejší předseda gruzínského parlamentu Zviad Gamsachurdia byl jednou z nejkontroverznějších postav novodobých dějin jihokavkazské republiky. Za sovětské vlády byl tento spisovatel disidentem a skončil ve vězení. Po vyhlášení nezávislosti se stal prezidentem
Po necelém roce byl svržen opozicí a ve snaze získat zpět ztracenou moc rozpoutal krátkou občanskou válku, která si vyžádala stovky lidských životů. V prosinci 1993 spáchal podle oficiální verze v obklíčení vládních vojsk sebevraždu.
Ani další vývoj Gruzie neprobíhal poklidně, země se potýkala s hospodářskými problémy a národnostními konflikty, jež pomáhala rozdmýchat Moskva.
Po takzvané "revoluci růží" z roku 2003, která od moci odstavila přesluhující sovětské kádry, se prezidentem stal mladý ekonomický reformátor Michail Saakašvili. Jeho snaha obnovit státní suverenitu napříč mezinárodně uznaným územím Gruzie narážela na odpor Kremlu, který též nelibě nesl jasnou euroatlantickou orientaci nové vlády Tbilisi.
Napjaté vztahy vyvrcholily rusko-gruzínským konfliktem ze srpna 2008, po němž Rusko fakticky anektovalo Jižní Osetii a Abcházii coby loutkové státečky.
