Gruzínský premiér Grigol Mgaloblišvili dnes po třech měsících ve funkci podal ze zdravotních důvodů demisi. Prezident Michail Saakašvili vzápětí jmenoval novým předsedou vlády ministra financí a vicepremiéra Niku Gilauriho.
"Provedli jsme mechanickou reorganizaci. První vicepremiér se stává premiérem, zatímco jeho náměstek (Kacha Baindurašvili) se stává ministrem financí," informoval Saakašvili na zasedání vlády. "Kromě jmenování nového předsedy vlády a ministra financí žádné další změny ve vládě nenastanou," dodal podle agentury ITAR-TASS.
Gilauriho jmenování bude předloženo ke schválení parlamentu, v němž má Saakašviliho Sjednocené národní hnutí (UNM) silnou většinu.
Pětatřicetiletý kariérní diplomat Mgaloblišvili se v Německu podrobil léčbě ledvin a o důvodech svého odstoupení podrobněji informoval na dnešní tiskové konferenci.
"Podle lékařů potřebuji další dva měsíce intenzivní léčby," řekl Mgaloblišvili. "Gruzie si nemůže dovolit mít premiéra, který není v dobré formě." Uvedl rovněž, že za svého nástupce navrhl Niku Gilauriho.
Prezident odstupujícímu premiérovi poděkoval a prohlásil, že až se zotaví, může se spolehnout na jeho podporu.
Gruzínská média se zmiňovala o sílící roztržce mezi Mgaloblišvilim a prezidentem Michailem Saakašvilim, který údajně nebyl s prací předsedy vlády spokojen.
Gruzínské i ruské sdělovací prostředky v prosinci informovaly, že Saakašvili během jakéhosi sporu Mgaloblišviliho udeřil. Prezident to ale veřejně popřel a Mgaloblišvili k tomu dnes podotkl: "Prezident to detailně komentoval, myslím, že není zapotřebí, abych se k tomu dál vyjadřoval."
Mgaloblišvili byl do čela vlády jmenován 1. listopadu po reorganizaci kabinetu, kterou Saakašvili nařídil po zdrcující vojenské porážce gruzínské armády ruskými silami loni v srpnu. Byl čtvrtým ministerským předsedou od nástupu Saakašviliho k moci. Toho vynesla do čela země takzvaná revoluce růží z roku 2003.
Nejnovější změny ve vládě by mohly ponouknout opozici ke kritice Saakašviliho stylu vlády. Jeho odpůrci jej obviňují ze sklonu k autokracii, k potlačování svobody sdělovacích prostředků a k soustředění moci v rukou nejbližšího okruhu spolupracovníků, které si osobně vybral.
Kritika na prezidentovu adresu zesílila po srpnové válce, kdy Rusko odrazilo útok gruzínských jednotek na separatistickou Jižní Osetii. Ta vyhlásila počátkem 90. let minulého století nezávislost na Tbilisi a Moskva ji po zmíněné válce uznala za nezávislý stát.
Asi desítka opozičních stran vydala ve čtvrtek společné prohlášení vyzývající Saakašviliho k rezignaci. Ten ale důrazně vyloučil, že by se prezidentského úřadu vzdal.
Foto: AP a Reuters
