Především modlou sovětské propagandy byl ukrajinský horník Alexej Grigorjevič Stachanov, jehož jméno se díky tomu stalo synonymem pro usilovně a obětavě pracující dělníky.
Stachanov, který se narodil před 110 lety, 3. ledna 1906, se proslavil ve svých 29 letech, když v srpnu 1935 za směny dlouhé pět a tři čtvrtě hodiny údajně narubal 102 tun uhlí a tím překonal normu o 1400 procent. Jeho pracovní výkon, provázený náležitou sovětskou propagandou, vzbudil ve své době vlnu úžasu a udělal ze Stachanova uctívanou celebritu.
Stachanov ve svých dvaceti letech začal pracovat se sbíječkou na povrchovém pracovišti dolu v Kadijivce v Donbasu. Později si udělal hornický kurz. Po svém mimořádném výkonu stál v čele "stachanovského" hnutí usilujícího o stálé zvyšování produktivity práce a tím pádem byl i povinným vzorem pracujících ze všech koutů sovětského impéria.
Teprve po desetiletích sovětští představitelé přiznali, že Stachanov měl při svém historickém výkonu k ruce pomocníky i nejmodernější techniku.
Samotného Stachanova tento podvod trápit nemusel. Vstoupil do strany, v Moskvě vystudoval průmyslovou akademii a za války se uchytil jako ředitel dolů.
Později působil na sovětském ministerstvu uhelného průmyslu a od roku 1957 pracoval dalších 17 let až do důchodu v podnikové sféře. Získal celou řadu ocenění a v roce 1978, krátce po jeho smrti (zemřel 5. listopadu 1977 v zapomnění v psychiatrické léčebně, kam se dostal kvůli alkoholismu), bylo na jeho počest přejmenováno město Kadijivka na Stachanov.
