Evropský soud pro lidská práva v úterý vyhověl stížnosti vězněné ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové a rozhodl, že její zatčení v roce 2011 bylo politicky motivováno. Ostře sledovaným soudním rozhodnutím vrcholí spor o takzvanou plynovou kauzu, v níž byla vůdkyně opozice odsouzena k sedmi letům vězení za překročení pravomocí. Zatčení Tymošenkové bylo podle štrasburského soudu nezákonné. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg doufá, že Tymošenková se po verdiktu "konečně dostane ze šatlavy".
Zúčastněné strany se mohou proti verdiktu odvolat.
Soud jednomyslně rozhodl, že ukrajinská justice v kauze Tymošenkové porušila čtyři paragrafy evropské konvence o lidských právech. Expremiérka byla nezákonně zadržena a nezákonně vězněna, postup ukrajinských justičních orgánů byl v obou případech politicky motivovaný. Soud však zároveň neuznal stížnost vůdkyně ukrajinské opozice, že byla ze strany vězeňské správy vystavena mučení.
Tymošenková si od října 2011 odpykává sedmiletý trest za překročení pravomocí předsedkyně vlády, jehož se údajně dopustila podpisem nevýhodné plynové smlouvy s Ruskem v roce 2009. První žalobu ke štrasburskému soudu poslala už v době vazby v srpnu 2011.
Naléhavou výzvou k bezodkladnému propuštění Tymošenkové v úterý reagoval na výrok soudu obhájce expremiérky Serhij Vlasenko. "Rozhodnutí bylo jednomyslné a ukrajinské úřady jsou povinny ho okamžitě naplnit. Využijeme všech možností daných zákonem, abychom dosáhli osvobození Julije Tymošenkové a obnovení jejích práv. Žádáme politickou i právní rehabilitaci," řekl advokát agentuře Unian.
"Doufám, že se konečně dostane ze šatlavy," komentoval rozhodnutí štrasburského soudu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Očekává, že verdikt někdejší ukrajinské ministerské předsedkyni pomůže.
"Celé to soudní řízení bylo velice politicky ovlivněno, jsem rád, že štrasburský soud došel ke stejnému závěru," řekl ministr. Ve věci Tymošenkové podle něj může nyní udělat nejvíce Evropská unie jako celek, protože se blíží podpis asociační dohody s Ukrajinou. "Kdyby se EU jako taková jednoznačně vyjádřila, bylo by to požehnání," podotkl Schwarzenberg.
Zmocněnec ukrajinské vlády při štrasburském soudu Nazar Kulčyckyj se komentáře zdržel. Prohlásil, že o případném odvolání ukrajinské úřady rozhodnou až po pečlivém prostudování soudního verdiktu. Jeho text zatím ukrajinská justice nemá k dispozici.
Šanci na osvobození Tymošenkové podle právníků zvyšuje fakt, že od loňského července existuje zřetelný precedens - Evropský soud pro lidská práva tehdy označil za oprávněnou stížnost vězněného exministra vnitra a blízkého spolupracovníka Tymošenkové Jurije Lucenka. Počátkem letošního dubna dal pak prezident Viktor Janukovyč Lucenkovi milost.
Případné omilostnění Tymošenkové by však podle expertů bylo podstatně komplikovanější. Prezidentská milost je podmíněna žádostí odsouzené, kterou expremiérka podat odmítá. Sám prezident Janukovyč navíc opakovaně tvrdí, že nemůže Tymošenkovou omilostnit, dokud všechny její kauzy nebudou pravomocně uzavřeny.
Kromě trestu v plynové kauze čelí expremiérka dalším obviněním za defraudace a finanční machinace. Vyšetřována je rovněž kvůli podezření z podílu na vraždě ukrajinského politika a podnikatele Jevhena Ščerbaně v roce 1996.
Verdikt štrasburského soudu vytváří silný tlak na ukrajinské vedení, které od zatčení Tymošenkové čelí kritice Západu za zneužívání justice k politickým cílům.
Vedení Evropské unie dalo Janukovyčovi jednoznačně najevo, že kauza vězněné Tymošenkové je hlavní překážkou pro podpis asociační dohody s Ukrajinou a pro uzavření smlouvy o volném obchodu.
Tyto dokumenty by měla EU s Kyjevem uzavřít v listopadu na summitu Východního partnerství v litevském Vilniusu.
