Kamery v autech jako strážní andělé ruských řidičů

Jejich záběry meteoritů či pádu letadla oběhly po internetu svět. Ale Rusové si umisťují minikamery na přední skla svých aut hlavně proto, aby se chránili před svévolí na silnicích a policejní korupcí.

Když se 15. února nad Čeljabinskem na Uralu rozpadl meteorit, o pár minut později se na serveru YouTube objevily úžasné záběry žhavých šmouh na ranní obloze. Většina těchto záznamů, které zhlédly miliony diváků, pocházela z natáčení na přístrojových deskách vozidel. V následujících dnech se ruský tisk bavil, jak svět objevil popularitu maličkých kamer, které nepřetržitě a s vysokým rozlišením zaznamenávají dění na ruských cestách.

Tank znenadání přejíždějící přes silnici, náklad dobytka, který se vyklopil z kamionu na asfalt anebo prosincový pád linkového letadla v Moskvě. Podobné záběry, často absurdní a někdy dramatické, se pokaždé po síti bleskově rozšíří.

Podle specializovaného prodejce Euroset prodej minikamer loni téměř dosáhl půldruhého milionu kusů, to je pětkrát více než v předchozím roce. A to ještě před pár lety na trhu vůbec nebyly.

Záběry jako důkazy

"Vzhledem k počtu zhlédnutí těchto videí, které občas dosahují milionů, si někteří zákazníci kamery kupují proto, aby také získali část této slávy," ironicky poznamenává Pavel Volkov z oddělení elektroniky Euroset.

Ale hlavním důvodem úspěchu malých přístrojů, převážně vyráběných v Číně a prodávaných v cenovém rozmezí zhruba od 800 do 5000 korun, je "přání mít k dispozici svědectví pro případ sporných situací na silnici", dodal.

V zemi, kde řízení auta často bývá riskantním podnikem vzhledem k mizerné kvalitě silnic či jen přibližnému respektování pravidel silničního provozu, představují záznamová zařízení prostředek, jak prokázat svá práva vůči úřadům, které se těší jen malé důvěře.

"Je to nástroj, umožňující si zachovat klidnou mysl, ochránit se před lidmi, kteří by vás chtěli falešně nařknout z nehody, anebo i pro případ, kdy policie takříkajíc překračuje své pravomoci," vysvětluje Sergej Zajcev, vedoucí jednoho z moskevských obchodů s elektronikou řetězce MVideo.

Jinak řečeno, jde o to, jak se ochránit před dalšími řidiči, jakož i policií prolezlou úplatkářstvím. Někteří poslanci by si podle deníku Moskovskij komsomolec přáli tyto digitální "špiony" zakázat.

Alexej Dozorov z jednoho moskevského předměstí nicméně několikrát zažil, jak jsou kamery užitečné, například když do něj narazilo jedno auto na křižovatce. Když jednou řídil svůj motocykl a do něj narazilo jedno auto na křižovatce, byl obviněn, že jel na červenou, ale mohl okamžitě přehrát záznam z celé události. Zachránila jej kamera, kterou měl zavěšenou okolo krku. "Bylo jasné, že jsem jel na zelenou a tedy jsem měl přednost. Za viníka byl uznán řidič auta," říká tento aktivista hnutí za práva motoristů. Díky přístroji za asi 2500 korun tak ušetřil více než desetinásobek.

Jindy jej dopravní strážník nařkl, že jel na červenou, ale jakmile mu nabídl ověřit vše na záznamu, policista se raději ihned vzdálil. Bez kamery musel strážníkovi podstrčit bankovku, jak bývá běžná praxe v Rusku.

"Lidé mají pocit, že v případě nehody policie nebude schopna zjistit, kdo ji zavinil, a bude se snažit potrestat toho, kdo nemá známosti či zaplatí menší úplatek," tvrdí profesor ekonomie Konstantin Sonin. "Není to pro nic za nic, že Evropané a Američané si tyto kamery nekupují," odhadl.