Moldavský komunistický prezident Vladimir Voronin dnes v televizním projevu oznámil, že odstoupil z prezidentské funkce a předal moc prozápadně orientované opozici, která jako celek vyhrála nedávné volby. Pravomoci hlavy státu mají dočasně přejít na předsedu parlamentu.
"Předávám moc do rukou nových představitelů s těžkým srdcem," uvedl prezident ve stanovisku publikovaném i v dnešních novinách. „Nevěřím, že politici sjednocení pouze na bázi pomlouvání vlastní země a rozdělování si vrcholných pozic mohou společnosti nabídnout pozitivní program."
ČTĚTE TAKÉ: Moldavsko opakuje volby. Komunisti opět vedou
Na základě prezidentova prohlášení musejí poslanci přijmout rozhodnutí o přenesení prezidentských pravomocí na předsedu parlamentu. Rozhodnutí musí potvrdit ústavní soud, řekl novinářům předseda parlamentu Mihai Gimpu.
Od okamžiku demise má parlament dva měsíce na volbu nového prezidenta. Pokud se mu to dvakrát za sebou nepodaří, musí být rozpuštěn a musejí být vypsány nové volby.
Voronin vykonával tuto funkci od roku 2001. Byl zvolen dvakrát po sobě a potřetí již nemůže jako prezident nastoupit.
Bez komunistů to stejně nepůjde
V Moldavsku se v červenci konaly předčasné parlamentní volby, v nichž získala opozice dohromady 53 a komunisté zbývajících 48 křesel. K volbě prezidenta je ale třeba nejméně 61 hlasů, takže koalice se při ní bez aspoň částečné podpory komunistů neobejde.
Jedině prezident přitom může podle ústavy jmenovat nového předsedu vlády. Vítězné strany tak mohou zformovat jen vedení parlamentu, nikoli vládu. Právě to, že se minulý parlament, vzniklý z dubnových voleb, nedokázal shodnout na prezidentovi, vedlo k vypsání předčasných voleb v červenci. Další předčasné volby se mohou nyní podle ústavy konat až příští rok.
Komunistický poslanec Vladimir Curkan už ve čtvrtek řekl, že jeho strana prezidentského kandidáta, kterého navrhne koalice, nepodpoří. Předpokládaným kandidátem je přeběhlík z komunistické strany Marian Lupu. Koalice doufá, že díky jeho komunistické minulosti se mu podaří získat těch nejméně osm dalších potřebných hlasů.
Nejchudší evropská země stojí na rozcestí mezi těsnější vazbou na Rusko a výhledem na integraci do Evropské unie. Patří do šestice postsovětských zemí, se kterými EU rozvíjí spolupráci v rámci Východního partnerství - to bylo zahájeno na květnovém summitu v Praze za českého předsednictví.
Foto: Reuters, ČTK/AP
