Konec ultimáta. Separatisté nejenže vzdorují, ale dále útočí

Zahraničí
14. 4. 2014 10:10
Proruské síly na východě Ukrajiny se nehodlají vzdát.
Proruské síly na východě Ukrajiny se nehodlají vzdát.

Navzdory ultimátu kyjevského vedení, které vypršelo dnes ráno, obsadili proruští separatisté na východě země další policejní stanici. Skupina ozbrojenců pronikla do služebny ve městě Horlivka asi 50 kilometrů severovýchodně od Doněcka. Podle očitých svědků útočníci použili dýmovnice a dělobuchy. Policisté údajně postupně stanici opouštějí.

Ultimátum dal o víkendu proruským ozbrojencům úřadující prezident Oleksandr Turčynov.

Anketa:

V souvislosti s nynější krizí kolem Ukrajiny užívá část lidí včetně novinářů ráda jméno Adolf Hitler. Pokud byste to udělali také, jakého současného politika byste k nacistickému vůdci přirovnali?

"Zůstaneme na svých místech," řekl například Alexej Čumulenko, mluvčí ozbrojených separatistů ve městě Luhansk. Jejich skupina prý má dostatek munice, vody a potravin. "Žádný z nás se nevzdá," řekl agentuře Interfax.

Moskva varovala Kyjev před nasazením armády proti separatistům. 

Navzdory ultimátu kyjevského vedení, které vypršelo dnes ráno, obsadili proruští separatisté na východě země další policejní stanici. Skupina ozbrojenců pronikla do služebny ve městě Horlivka asi 50 kilometrů severovýchodně od Doněcka.

Podle očitých svědků útočníci použili dýmovnice a dělobuchy. Policisté údajně postupně stanici opouštějí.

Ultimátum dal o víkendu proruským ozbrojencům úřadující prezident Oleksandr Turčynov. Výměnou za amnestii měli do dnešních devíti hodin místního času (8.00 SELČ) složit zbraně a uvolnit obsazené státní úřady. Ve městě Slavjansk a nyní i v Horlivce se vzbouřenci zmocnili policejní stanice a nehodlají ji bez boje vyklidit.

Podle ukrajinské tiskové agentury Unian zabili proruští ozbrojenci ve Slavjansku již čtyři lidi. Vzbouřenci tam kromě policejní stanice drží i kanceláře tajné služby a radnici.

Proruští ozbrojenci obsazují policejní stanici v Kramatorsku.V Horlivce dnes dopoledne zaútočilo na policejní velitelství asi 150 ozbrojených mužů. Policisté se v budově zabarikádovali a útok se snažili odrážet, informovala televizní stanice Espreso.

Separatisté rovněž zablokovali nedalekou Leninovu ulici, kde zastavili dopravu; několik z nich proniklo již v neděli v noci do budovy místní radnice.

Po několika hodinách obléhání se povstalcům podařilo do budovy policejní stanice proniknout. Podle zpravodajského webu Ostrov likvidují vnitřní zařízení a zabavují písemnosti. Hodlají vytvořit koridor, jímž mají poslední policisté z budovy odejít.

V Luhansku, jednom z dalších center separatistických nepokojů, dnes místní úřady evakuovaly sídlo gubernátora. Pozice uvnitř budovy zaujali těžkooděnci, údajně v obavě před útokem proruských vzbouřenců. Oddíl separatistů už od počátku minulého týdne okupuje kanceláře místní odbočky tajné služby SBU. Objekt je obehnán barikádami, v prostoru před budovou stanují proruští aktivisté.

V Mariupolu, půlmilionovém městě na jihu Doněcké oblasti, se dnes sešli představitelé takzvané Doněcké lidové republiky vyhlášené minulý týden, aby zvolili "lidového" mariupolského starostu. Stal se jím proruský aktivista Vjačeslav Kuklin. Mariupolskou radnici obsadili vzbouřenci v neděli, městské zastupitelstvo vyhlásili za rozpuštěné a z řad demonstrantů zvolili nové poslance. Jejich jména nezveřejnili.

Blíže neidentifikovaný ozbrojenec zastřelený u města Slavjansk.Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov nevyloučil referendum o jednotě Ukrajiny.

Je přesvědčen, že by se v něm většina Ukrajinců vyjádřila pro nerozdělování země. Hlasování by se mohlo konat společně s prezidentskými volbami, které se uskuteční 25. května.

"Nejsme proti konání referenda. Naopak jsem přesvědčený, že většina Ukrajinců v něm bude hlasovat pro nerozdělenou, demokratickou a jednotnou Ukrajinu," prohlásil údajně Turčynov. Ukrajinci jsou podle něj připraveni čelit "agresorovi, který porušuje územní celistvost" jejich země.

Lavrov pro celistvost Ukrajiny

Rusko nezasahuje do dění na Ukrajině, bylo by to proti jeho zájmům. Prohlásil to dnes podle agentury Interfax ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň řekl, že na východě Ukrajině nejsou žádní ruští agenti. Podle ministra je v ruském zájmu, aby Ukrajina zůstala jednotná; všichni občané však musejí mít stejná práva.

Lavrov upozornil, že žádá vysvětlení zpráv o přítomnosti šéfa americké tajné služby CIA v Kyjevě. S touto informací v neděli přišel sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který v ruské televizi obvinil americkou Ústřední zpravodajskou službu z toho, že stojí za rozhodnutím ukrajinské vlády poslat proti proruským ozbrojencům na východě země armádu.

Janukovyč, který po svém svržení našel útočiště v Rusku, tvrdil, že šéf CIA John Brennan se v Kyjevě setkal s ukrajinskými představiteli.

(ukrajinská televize 24 Канал živě)

Ukrajinský úřadující prezident Turčynov v neděli večer zdůraznil, že kyjevské úřady nepřipustí opakování krymského scénáře. Incidenty a výpady proti symbolům ukrajinské státní moci, kterých se na Krymu účastnili prorusky orientovaní ozbrojenci, předcházely ruské březnové anexi ukrajinského poloostrova.

"Bezpečnostní rada rozhodla zahájit rozsáhlou protiteroristickou operaci se zapojením ozbrojených sil," prohlásil v neděli Turčynov. Známky této operace však zatím nebyly na východě Ukrajiny znát.

Názor Karla Schwarzenberga

Na otázku on-line deníku TYDEN.CZ, kam povede současná situace na Ukrajině v momentě, kdy se Kyjev připravuje na zásah proti proruským separatistům na východě země a u ukrajinské hranice čeká kolem 40 tisíc ruských vojáků v bojové pohotovosti, bývalý český ministr zahraničí a současný šéf zahraničního výboru PČR Karel Schwarzenberg řekl: "Stát je oprávněn zasáhnout proti cizím silám na svém území. Představte si, že by u nás nepřátelská armáda operovala třeba u Chrudimi. Česká republika by v tomto konfliktu měla stát na straně práva, tedy na straně toho, na koho se útočí." 

Někdejší ministr také uvedl, že se obává, že Rusko obsadí další část Ukrajiny. Už dříve přirovnal anexi Krymu k obsazení Sudet Německem v roce 1938.

Autor: - red -, ČTK , Reuters, INTERFAXFoto: ČTK/AP

Další čtení

Evropa kope další příkop. Tentokrát kvůli nikotinu

Zahraničí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Příměří podle Putina: Rusko vypnulo Ukrajině elektřinu, Trumpovi iluze

Zahraničí
14. 10. 2026
Před kostelem ve čtvrti Barranco v Limě v Peru stojí socha papeže Lva XIV. v životní velikosti

Papež Lev XIV. má rakovinu plic. Lékaři mu odebrali část pravé plíce

Zahraničí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ