Ruská armáda neudržuje se Severoatlantickou aliancí žádné styky, žádné společné akce se nepořádají ani nechystají. V rozhovoru otištěném v listu Komsomolskaja pravda to prohlásil náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov. NATO se podle něj navíc odhodlalo k novému nepřátelskému kroku, když požaduje snížení ruského personálu při zastoupení v bruselském štábu aliance.
"Přestali nám vydávat víza a nepouštějí naše zástupce do štábu, takže budeme nuceni snižovat stavy. Žádné společné akce se nekonají," řekl Antonov ruskému listu.
O snižování počtu ruských delegátů při bruselském sídle NATO informoval počátkem dubna list The New York Times. Ruská mise má podle představitelů aliance příliš mnoho členů a významná část z nich může být agenty ruských tajných služeb. V misi nyní pracuje přes padesát lidí, což je víc, než do centrály vyslala řada členských států aliance. Počet Rusů se má snížit na třicet.
NATO spolupráci s Ruskem formálně pozastavilo v dubnu 2014 po ruském záboru ukrajinského Krymu. "Absence kontaktů v době ukrajinské krize nepřispívá k normalizaci vztahů. Tím spíš, že někteří členové NATO využili ukrajinské události k rozpoutání bezuzdné protiruské kampaně," řekl Antonov.
Pokusy aliance izolovat Rusko podle Antonova zkrachovaly. Moskva se prý neorientuje jen na spolupráci se Západem; vojenské styky udržuje se 78 zeměmi světa. Mezi nejvěrnější ruské spojence zařadil postsovětské republiky Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
