Ruský prezident Dmitrij Medveděv představil na internetové stránce Kremlu prvních sto členů své personální rezervy, z níž se mají vybírat budoucí ministři, gubernátoři a další vysocí činitelé. Podle komentářů dnešního tisku jde sice v kádrové politice Kremlu o určitý krok kupředu, ale i směrem k nomenklatuře sovětských dob.
"Rezervisté" prý mají dostat první příležitost při březnové obnově vlády, z jejich řad už byl vybrán nový gubernátor Pskovské oblasti. Prezidentův návrh má ještě schválit místní sněm, ale tady se nepředpokládá žádný problém.
Na rozdíl od dřívějších časů není šéf regionu volen přímo, ale vybírá jej Kreml a jeho výběr pak schvaluje místní sněm, v němž stoupenci Kremlu mívají většinu.
První stovka "nejlepších z nejlepších" má být podle Kremlu postupně doplněna na tisícovku členů prezidentovy "rezervy řídících kádrů". Výběr má podle šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Naryškina na starosti skupina 172 expertů, jejichž jména však na rozdíl od kandidátů na funkce zveřejněna nebudou, aby se vyvarovali nátlaku.
Každý expert navrhuje 11 kandidátů, po třech z federálních úřadů, z regionů a byznysu a po dvou ze společenských organizací a vědy. Pokud se jména opakují, zvyšují se šance kandidátů na zařazení do rezervy.
Uchazeč má být ve věku od 25 do 50 let, musí mít vysokoškolské vzdělání, odbornost, pracovní úspěchy a schopnost strategického myšlení. V prvním kole tak bylo navrženo 1211 jmen.
Ve zveřejněném seznamu figuruje 90 mužů a desítka žen, nejmladšímu je 26, nejstaršímu 50 let, průměrný věk činí 40 let. Šedesát devět "rezervistů" působí v Moskvě, pět v Petrohradu, další v různých regionech.
Pouze jediný z nich ještě nemá vysokou funkci. Dvaatřicet kandidátů je označeno za podnikatele, ale do této kolonky kromě 11 finančníků spadají i představitelé státních podniků či šéfredaktor zpravodajské televize Vesti.
Ohlasy jsou smíšené. Kromě kladných komentářů od dosavadních činitelů nechybí ani kritika. Podle listu Vedomosti není jednoduché doplňovat řídící elitu v zemi, v níž chybí politická konkurence; jinak by úkol obměňovat činitele ležel na bedrech voličů. V ruské situaci však perspektivní lidi vybírají tajemní experti, o nichž není nic známo.
"V seznamu jsou skutečně úspěšní a ve svých oblastech respektovaní lidé. Ze samé iniciativy se lze jen radovat. Jinou věcí je, že způsob vytváření řídicí garnitury zůstává 'nomenklaturní'. To znamená, že profesní kvality nejsou jediným kritériem výběru," poznamenal deník.
Zveřejnění seznamu "kandidátů elity" je sice "nepochybně krokem kupředu" oproti dosavadní kádrové politice Kremlu, ale systém nepočítá s otevřenou konkurencí. "Nynější ruská moc, která nedokázala vytvořit nový systém přípravy kádrů, přejímá prvky starého, sovětského," míní Vedomosti.
V Rusku chybí přímá konkurence politických stran, voliči ve volbách podle kritiků Kremlu jen schvalují předem přijatá rozhodnutí. Ilustrací poměrů mohly být loňské březnové prezidentské volby, kdy svého nástupce vybral osobně Vladimir Putin, kterému ústava neumožňovala ucházet se o nejvyšší funkci potřetí za sebou.
Putinův spolupracovník Dmitrij Medveděv pak byl skutečně zvolen prezidentem drtivou většinou hlasů. O nejvyšší funkci se sice ucházeli i další kandidáti, ale nesmiřitelní odpůrci Kremlu nebyli k volbám připuštěni pod formálními záminkami, jako údajně nedostatečný počet podpisů od občanů. Podobný postup úřady uplatňují i při jiných volbách. Putin po zvolení Medveděva přešel do čela vlády, ale podle znalců zůstává nejdůležitější figurou v zemi.
Vládnoucí strana Jednotné Rusko premiéra Vladimira Putina, která má jasnou většinu v parlamentu, bývá označována za "stranu moci", k níž se příslušnost řídicích činitelů automaticky předpokládá a výjimky spíše jen potvrzují pravidlo. Kupříkladu nedávno prezident Medveděv prosadil opozičního politika Nikitu Bělycha gubernátorem jedné z oblastí, prý jako odměnu za to, že se neprotivil vzniku nové strany Pravá věc, která je na rozdíl od liberálních neparlamentních seskupení ochotna spolupracovat s Kremlem.
Medveděv před pár měsíci také navrhl opatrnou politickou reformu, v jejímž rámci by při výběru senátorů měly větší slovo dostat politické strany v regionech a menší politické strany by se snadněji měly dostat do parlamentu.
Foto: archiv, moskvagorod.ru a webové stránky Kremlu
