Když si tento týden ruský prezident Vladimir Putin prohlížel ponorkovou základnu Viljučinsk na Kamčatce, zahrál si bowling v nově postaveném sportovním středisku. Více než hlavě státu se ale dařilo prvnímu vicepremiérovi Sergeji Ivanovovi: na první pokus srazil všechny kuželky.
Ruské televize o hodu informovaly v hlavních zpravodajských relacích a tak se i tento výkon možná stal krůčkem na dlouhé cestě nynějšího prvního vicepremiéra k prezidentskému křeslu.
Před volbami hlavy státu příští rok v březnu totiž ruští politologové a znalci poměrů v Kremlu sledují i nejmenší náznaky příštího vývoje.
Četnost, s jakou se pretendenti na Putinovu funkci objevují ve státních médiích, je pro mnohé jedním ze základních orientačních bodů. Nikdo navíc nepochybuje o tom, že jméno nového ruského prezidenta bude určeno v Kremlu a nutnou a dostačující podmínkou pro jeho zvolení bude Putinova podpora. Ten ale zatím veřejně své sympatie najevo nedal.
Říká se tomu Operace nástupce a ta je pro ruskou veřejnost i média daleko zajímavější než výsledky prosincových voleb do Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
V nich zvítězí prokremelské Jednotné Rusko. Jde jen o to, s jakým výsledkem, shodují se pozorovatelé. Kdo ale po březnu 2008 usedne v křesle ruského prezidenta, je stále otevřenou otázkou.
Nejvíce pozornosti státní média nyní věnují Ivanovovi a dalšímu z prvních vicepremiérů ruské vlády Dmitriji Medvěděvovi.
Analytici společnosti Renessance Capital ale ve své nedávno zveřejněné analýze Ruské volby: příručka pro investory jmenují například i premiéra Michaila Fradkova, Putinova vyslance na Kavkaze Dmitrije Kozaka, petrohradskou gubernátorku Valentinu Matvijenkovou či šéfa ruských železnic Vladimira Jakunina, kágébáckého kolegu Putina z dob drážďanské expositury.
Autorka analýzy Jekatěrina Malofejevová podotýká, že nový prezident si bude muset vybrat mezi "cestou Brežněva a cestou Petra Velikého". Cesta komunistického vůdce znamená zachování stávajícího stavu, například proto, aby Putin mohl v souladu s ústavou znovu kandidovat v roce 2012.
Postup, přirovnaný k chování zakladatele Sankt-Petěrburgu, předpokládá, že se nový prezident pokusí Putina ve veřejném životě plně nahradit jako nový nejoblíbenější ruský politik.
Podle německého politologa Alexandera Rahra, kterého Rusové rádi citují, je samotnému Putinovi bližší Petr Veliký než Leonid Brežněv (viz TÝDEN 34/04 a 37/07). Jeho okolí by však před novým aktivním lídrem zřejmě dalo přednost někomu, kdo bude loajální a část svých pravomocí třeba deleguje na funkci, kterou po odchodu z Kremlu zaujme sám Putin.
Na snímcích: (1) Vladimir Putin na kamčatské řece Paratunka, 6. září; (2) kuželky na kamčtaské ponorkové základně Viljučinsk, v pozadí Ivanov, 5. září; (3) první vicepremiér Sergej Ivanov s prezidentem Putinem ve Viljučinsku, 5. září 2007.
Foto: (1) AP, (2-3) Reuters
