Kyjev a separatisté se v Minsku dohodli na nárazníkové zóně

Zástupci Kyjeva a proruských separatistů se v noci na sobotu dohodli na vzniku 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami na východě Ukrajiny, z níž mají být staženy všechny těžké zbraně. Zónu budou kontrolovat pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Akční plán pro mír, který má zajistit větší dodržování opět porušovaného příměří z 5. září, domlouvala na jednání v Minsku trvajícím sedm hodin takzvaná kontaktní skupina, v níž byli ještě zástupci OBSE a Ruska.

Dohoda byla uzavřena i o zákazu přeletů vojenských letadel nad touto částí východní Ukrajiny a také o stažení všech zahraničních ozbrojenců. To se týká ruských vojáků, jejichž působení na Ukrajině Rusko vytrvale popírá. Dohlédnout na to mají podle ruského zástupce Michaila Zurabova pracovníci OBSE. Švýcarská diplomatka Heidi Tagliaviniová, která v Minsku zastupovala OBSE, uvedla, že pozorovatelé se budou pohybovat v nárazníkové zóně.

"Podepsali jsme memorandum," řekl vyslanec prozápadní kyjevské vlády, někdejší ukrajinský prezident Leonid Kučma. Upřesnil, že dělostřelectvo obou stran se má stáhnout o 15 kilometrů od frontové linie, čímž vznikne nárazníková zóna o šířce 30 kilometrů.

Dokument "by měl vytvořit zónu naprostého bezpečí," sdělil jeden ze separatistických vůdců Igor Plotnickij.

Druhý povstalecký předák Alexandr Zacharčenko dodal, že o budoucím statusu regionu Donbasu se bude vyjednávat později. Nejkontroverznější otázka tal byla odsunuta zatím stranou. Zacharčenko upozornil, že názory Kyjeva a rebelů na právní výklad statusu se ještě značně liší a proto je zapotřebí o tom dál vést rozhovory.

Podle zákona schváleného tento týden ukrajinským parlamentem má mít východ rozsáhlou autonomii a volnost v používání ruštiny. Schválena byla rovněž amnestie pro povstalce, kteří se nedopustili teroristických činů.

Během pěti měsíců bojů mezi povstalci a vládními jednotkami bylo zabito více než 3 tisíce lidí.