Kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev dnes rozpustil parlament a vypsal podle agentury AFP předčasné volby na 16. prosince. Stalo se tak poté, co voliči v nedělním referendu podpořili změny v ústavě navržené prezidentem. Nová ústava a předčasné volby mají podle šéfa státu ukončit politické zmatky, které zmítají zemí od roku 2005.
"Hlavním důvodem rozpuštění parlamentu byly rozpory mezi různými strukturami státní moci," uvedla prezidentská kancelář. Práce nynějšího parlamentu má být podle ní ukončena slavnostně a civilizovaně. Někteří poslanci už začali vyklízet své kanceláře.
Rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb se po schválení změn v základním zákoně všeobecně očekávalo. Volební komise dnes oznámila, že pro ústavní změny posilující pravomoci parlamentu bylo 75 procent voličů.
Podobný počet voličů podpořil i dodatky rozšiřující počet poslanců ze 75 na 90 a zavádějící poměrný volební systém, posilující roli politických stran. Proti změnám hlasovalo 3,69 procenta voličů. Zahraniční pozorovatelé označili hlasování za svobodné a demokratické.
Opozice je v hodnocení situace rozdělena: část ve změnách vidí známku toho, že Bakijev chce zemi demokratizovat, část naopak šéfa státu podezírá z uzurpace moci. Někteří voliči však agentuře Reuters řekli, že uvítají silnou ruku, která by zemi zajistila stabilitu.
"Skutečným cílem je posílit Bakijevovu osobní moc," řekla agentuře AP opoziční politička Bermet Bukaševová. Prezident podle ní získal neomezenou pravomoc zasahovat do složení vlády, jmenovat a odvolávat soudce. Zároveň znesnadnil proceduru odvolávání hlavy státu.
Bakijev měl s dosavadní sněmovnou, zvolenou ve zpochybňovaných volbách ještě před jeho příchodem k moci, špatné vztahy. Nedávným založením nového uskupení, Lidové strany, se zjevně chystá vytvořit si v novém parlamentu vlastní mocenskou základnu.
Bakijev stanul v čele Kyrgyzstánu po útěku svého předchůdce Askara Akajeva v březnu 2005 po vlně protestů. Sám se ale kvůli sporům kolem ústavy a protivládních demonstrací dostal loni pod silný tlak.
Bakijev byl prezidentem zvolen ve volbách, považovaných západními pozorovateli za svobodné, a je považován na středoasijské poměry za relativně liberálního vůdce; připouští poměrně svobodná média, silnou opozici i občanská hnutí v převážně muslimské zemi, kde Spojené státy i Rusko zde mají své vojenské základny. Nicméně čelí opakovaným protestům a kritice, že nesplnil předvolební sliby vymýtit korupci a vypořádat se s chudobou.
Na fotografii: Kurmanbek Bakijev, nedatováno
FOTO: etv24.ee
